Date: 2020-10-01 20:00:00 Tags: software Desc: V roce 2020 Linux poskytuje plnohodnotny desktop, presto preferuju BSD. # Linux nebo BSD? Nedavno jsem poslouchal, ak se George Neville-Neil pokousel prodat BSD uzivateli Linuxu. Neslo o nejaky podomni prodej, ale o show Bryana Lunduka, kde se probiraly relativni vyhody a nevyhody BSD a Linuxu. Neville-Neil mluvil z pozice autora FreeBSD, tedy zasvecene predevsim o FreeBSD a jeho vyhodach a nevyhodach, ktere plati jen do jiste miry pro ostatni velka BSD, tedy NetBSD a OpenBSD. To me primelo k zamysleni, proc vlastne pouzivat BSD. ## Nevyhody BSD Neda se rici a ani z rozhovoru to nevyplynulo, ze by BSD nabizelo nejakou zasadni vyhodu, ktera by mela uzivatele Linuxu presvedcit, aby zacal pouzivat jedno z BSD. Zejmena pokud jde o desktop. FreeBSD ma ZFS a DTrace, ale to oceni spise lide od serveru. Mimochodem FreeBSD je vyznamnym hracem na poli serveru (napr. Netflix). OpenBSD je zamerene hlavne na bezpecnost, ale zase je pomalejsi. Pokud ma Linux nejakou zasadni vyhodu ve srovnani s BSD, pak je to lidska sila. Vyvojari jsou ve svete BSD ponekud nedostatkove zbozi. Jeste je tu MacOS, operacni system pocitacu Apple, ktery je zalozeny na FreeBSD. Ale ten neni ani open source, a nakonec ani FreeBSD, nebot pouziva jenom cast jejich kodu. Padl i casto pouzivany argument, ze BSD vyviji _kernel_ (jadro) a _userland_ (nastroje operacniho systemu) spolecne. Provazanost celeho systemu a kompatibilita jednotlivych casti je tak vetsi. Jenze Linux je sice jenom kernel, ale GNU programy jsou jeho userlandem uz dost dlouho a funguji spolecne bez vetsich problemu. Bezny uzivatel, jako ja, toto asi prilis nedoceni. Naopak takovy uzivatel si spis vsimne, ze Linux byva rychlejsi a miva mene problemu s ovladaci. Tady opet hraje roli vetsi podpora Linuxu ze strany dobrovolniku i firem. ## Quo vadis, Linux? S Linuxem mam pomerne dobrou zkusenost. Slackware ci Antergos jsem dlouhodobe pouzival bez problemu, abych zminil aspon nektera distra. Ale svet Linuxu se pomalu posouva smerem, ktery se mi uplne nelibi. Muj dojem je, ze se Linux pomalu rozchazi s puvodni unixovou filozofii: *) Vyvoj tohoto OS byl nanestesti ukoncen. Jeho pokracovatelem je EndeavourOS, s nimz nemam osobni zkusenost. > "program musi delat jednu vec a musi ji delat dobre." Kontroverze kolem _systemd_ jsou toho dokladem. Cim vetsi je svet Linuxu, tim vic zacina zajimat velky byznys a tim vic pritahuje bojovniky za socialni spravedlnost. Lunduke si jinde stezoval, ze cena za ucast na linuxovych konferencich roste do smesnych vysek a o to mene se na techto konferencich vyskytuji techguruove s dlouhymi plnovousy, coz ilustruje prvni tvrzeni. Pripad Linuse Torvaldse, puvodniho autora linuxoveho jadra, ktere nese jeho jmeno, vystipaneho za "agresivni" jednani a po prislusnem sebeponizeni zase se navrativsiho mezi vyvojare Linuxu, je dokladem druheho. Drive nezname, dnes vsudypritomne _Codes of conduct_ jsou vysledkem neblaheho vlivu politicke korektnosti. Ale nechme nyni politiku stranou. ## Proc jit do BSD? Existuji tedy vubec duvody, proc pouzivat nektery z BSD operacnich systemu? Pokud je v cloveku aspon trochu pocitacoveho kutila, presune se od hotovych operacnich systemu k tem, ktere si muze sestavit k obrazu svemu, ktere obsahuji jen to, co on chce, ktere jsou jednoduche, ale pritom vyladene, vycizelovane. Takove lze najit i mezi linuxovymi distry (napr. Alpine Linux nebo Void Linux), ale rekl bych, ze prave tady se relativni nevyhody BSD promenuji ve vyhody. Dlouholety vyvoj a relativne mala skupina vyvojaru znamena kvalitni, vyhraneny produkt, ktery neobsahuje nic nadbytecneho, nic stokrat neprovereneho, nic komplikovaneho, nic vylozene nefunkcniho. Prave takove je OpenBSD. Toto BSD je trochu jako Windows, zadny polotovar, ale finalni produkt. Jenom jednodussi, mene narocny na HW, stabilnejsi, funkcnejsi a flexibilnejsi. OpenBSD uz v zakladu obsahuje uzitecne veci, ktere se u ostatnich velkych BSD (i mnohych linuxovych dister) musi instalovat. Mam na mysli predevsim graficke rozhrani, upraveny Xorg, zvany Xenocara. Dale tri _window managery_ a jeden _display manager_. Dva textove editory. Mailovy a webovy server, ktere sice nejsou spustene, ale daji se snadno zprovoznit, pokud clovek takove veci potrebuje. A v neposledni rade prednastaveny a funkcni firewall. V podstate staci doinstalovat Firefox a lze solidne fungovat. Jednoduchy desktop, jako treba tento, je otazkou rekneme hodinky. Je mozne namitnout, ze vyse zminene lze nalezt take ve svete Linuxu, pripadne ze doinstalovat Xorg, ktery je u ostatnich BSD ve forme balicku, neni takovy problem a vyhodou naopak je, ze Xorg neprekazi v zakladnim systemu, kdyz ho neni potreba apod. Na takove namitky odpovidam, ze tady je treba trochu cist mezi radky. Hlavni vyhodu OpenBSD nevidim v tom, ze uz v zakladu obsahuje Xorg/Xenocara ci cwm(1). Hlavni vyhodu vidim v tom, ze vyvojari usiluji o rozumny zaklad, ktery neztraci ze zretele uzivatele desktopu, a pritom se snazi udrzet veci jednoduche, zabezpecene a konzistentni. Neni to v konkretnich nastrojich, je to ve zpusobu, jakym jsou upraveny a poskladany dohromady. => https://www.youtube.com/watch?v=cofKxtIO3Is [Show Bryana Lunduka] => https://www.freebsd.org/ [FreeBSD] => 2020-09-29-foss.html [FOSS] => https://endeavouros.com/ [EndeavourOS] => (http://www.slackware.com/) [Slackware] => (https://archiveos.org/antergos/) [Antergos] => https://www.alpinelinux.org/ [Alpine Linux] => https://voidlinux.org/ [Void Linux] => https://www.openbsd.org/ [OpenBSD] => https://www.xenocara.org/ [Xenocara] => https://daemonforums.org/showthread.php?t=11178 [BareGUI] => https://man.openbsd.org/cwm.1 [cwm(1)]