Date: 2020-11-09 18:00:00 Tags: historie filozofie ideologie Desc: Co soudi konzervativec o tom, jak jsme se dostali do soucasne nedobre situace. # Historicke milniky na ceste do temnoty Konzervativci jsou lide spise pesimisticky zalozeni. Neveri, ze lide jsou prirozene dobri. Sekularni pravicaci maji sve darwinisticke modely chovani a krestane zase rikaji, ze prirozenost cloveka je sice dobra, ale narusena Prvotnim hrichem. Na drunou stranu to neznamena, ze vsechno je spatne, ani to neni duvod k zoufalemu lomeni rukama. Spise se nabizi otazka, jak jsme se do takoveho svrabu vubec dostali? Odpoved vychazi z krestanskeho pohledu na svet. Krestanska civilizace, ktera uz de facto zanikla, bylo to nejlepsi, co nas mohlo potkat. Krestanstvi byl motor, ktery vybudoval nasi civilizaci a jeho upadek je to, co ji nyni privadi ke dnu. Tento fakt uznavaji i nekteri (ti moudrejsi) sekulariste. ## Moderna Liberalismus, kapitalismus, osvicenstvi, prumyslova revoluce, socialismus, marxismus, to vsechno jsou ruzne aspekty moderny. Moderna je historicke obdobi, ktere se vicemene kryje s novovekem, ale take vyraz oznacujici urcite paradigma. Paradigma rozchodu se vsim starym a prezilym, coz v ocich osvicencu a jejich pokracovatelu bylo predevsim krestanstvi, jeho moralka a jim vytvoreny spolecensky system. ## Nominalismus Konzervativni autori jako R. M. Weaver povazuji nominalismus za jeden z korenu moderny, v tomto pripade moderni filozofie. William z Ockhamu, ktery byl prukopnikem nominalismu, zil na prelomu 13. a 14. stoleti, tedy jeste za vrcholneho stredoveku. William je povazovan za otce moderni epistemologie a tzv. Occamova britva se jmenuje po nem. Spor, ktery nominaliste vedli s realisty, se tykal _universalia ante rem vs universalia post rem_. Pro nasince asi esotericka zalezitost, ale ve skutecnosti jde o dulezitou otazku s presahem do oblasti etiky. Nominalismus tvrdi, ze univerzalie cili obecniny nemaji vlastni existenci a jsou to pouhe nalepky, ktere clovek dava vecem. Metafyzicky realismus vychazejici z Platona a Aristotela na to odpovida, ze obecniny maji vlastni existenci, ktera predchazi a v jistem smyslu predurcuje podobu a charakter hmotnych veci, hmotneho sveta. Pokud maji pravdu realiste, pak ma realita normativni charakter, coz je v souladu s krestanskou moralkou, podle ktere lze eticke normy poznavat nejen ze Zjeveni (Desatero), ale take je lze rozumem odvodit z viditelne reality. Nominalismus muze vest k takovym vystrelkum, jakym je Humeovo popreni kauzality. A prijme-li nominalismus jako svou zakladni filozofii cela spolecnost nebo alespon jeji elity, nevyhnutelne to vyusti v relativizaci vsech rozdilu, stirani nebo bagatelizovani vsech odlisnosti a neschopnost rozeznavat dobro a zlo. ## Protestantismus Dalsim dulezitym milnikem na ceste k moderne byl protestantismus. Jeho zakladatelem byl Martin Luther. Luther mel mnoho predchudcu, mezi nez patri i nas Jan Hus. K jeho pokracovatelum se radi Jan Kalvin z Zenevy nebo Thomas Cranmer v Anglii. Kdyz hovorime o Anglii, nekdo se domniva, ze u zrodu protestantismu stala sexualni zadostivost. Neco na tom je, nebot Luther se ozenil s byvalou jeptiskou a Anglie odpadla od prave viry pote, co jeji vladce Jindrich VIII. nedosahl u papeze anulace manzelstvi se svou neplodnou spanelskou manzelkou. Kladny vztah k rozvodu je jen jednim z mnoha teologickych omylu protestantismu, byt tento zhoubny postoj zacal nest plody az ve 20. stoleti, tedy o nekolik stoleti pozdeji. Mezi dalsi protestantske hereze patri zmena vyznamu mse svate, kdy uz nadale neslo o obet, nybrz o pouhou ucast na posledni veceri Pane. Z toho vyplyva, ze protestanti vetsinou neveri v realnou pritomnost Krista v Eucharistii, nybrz pouze v duchovni nebo vubec ne. Clovek je spasen pouze virou a nikoliv virou a dobrymi skutky. Dalsim principem je _sola scriptura_, tedy ze pouze Pismo je zdrojem krestanskeho uceni a nikoliv Pismo, tradice a Magisterium. Protestante nevzdavaji zadnou zvlastni uctu Marii, matce Bohocloveka. A za jednim z nejdulezitejsich principu je take univerzalni knezstvi vericich. Jinymi slovy protestantismus odstranil knezstvi a knezsky stav jako prostrednika mezi Bohem a clovekem, cimz vydlazdil cestu k politicke rovnosti. Kdyz muzeme byt sami sobe knezi, proc nebyt sami sobe vladci? A tak protestantismus ucinil prvni krok k odstraneni stavovskeho systemu, coz je klicovym bodem politickeho programu liberalismu. Vsimneme si take, jak dobre se filozoficky nominalismus a nabozensky protestantismus doplnuji. Nominalismus rika, nejsou zadne obecniny, pouze v hlave jednotlivce. Protestantismus pokracuje, nejsou knezi jako zvlastni stav, a proto jsme vsichni knezi. Neni zadna tradice, zadny ucitelsky urad, proto jsme vsichni sobe uciteli. Vse smeruje k tomu, aby clovek sesadil Boha z trunu a sebe dosadil na jeho misto. Ale zatim tam nejsme. Prava vira ztracela svoji silu postupne a spolecnost ma nejakou setrvacnost, zejmena pokud je postavena na dobrem zaklade. ## Absolutismus Absolutismus zase polozil zaklady moderniho pojeti statu jako instituce, ktera na danem uzemi vladne neomezenou moci. S koncem stredoveku kralovska moc postupne oklestovala moc aristokracie, az ji v mnoha ohledech redukovala na pouhe tituly. To se tahlo napric katolickymi i protestantskymi zememi. Stredoveke pojeti panovnika jako _primus inter pares_ (prvni mezi rovnymi) se zmenilo na novoveke _L'etat c'est moi_ (stat jsem ja, Ludvik XIV.). Odtud uz je jen maly krucek k uvedomneni, ze panovnikem nemusi byt konkretni osoba nebo dynastie, ale treba organ tvoreny lidem volenymi zastupci. Okorenme to delbou moci mezi organy zakonodarne, soudni a exekutivu a mame moderni stat jako ze skatulky. Jeden z velkych obhajcu absolutismu a vertikalniho pojeti vlady byl sir Robert Filmer, syn stare, ale uz ne tak dobre Anglie. V dile _Patriarcha; or the Natural Power of Kings_ odvozuje model absolutni moci krale od rodiny, jejimz neomezenym vladcem je otec. Buh dal veskerou moc Adamovi, pres neho presla na Noeho a jeho syny a odtud na vsechny patriarchy, kteri tim padem vladnou bozskym pravem nad ostatnimi cleny domacnosti, pokrevnymi i sluzebniky. Scholastici jako Suarez meli na vec jiny nazor. Patriarcha sice vladne rodine, ale rodiny nemaji zadneho prirozeneho vladce, mohou uznavat neci legitimni narok na zaklade dedicneho prava, volby nebo tradice, ale to neznamena bozske pravo a existenci (teoretickou) nejakeho svrchovaneho vladce vsech lidi, na ktereho toto pravo preslo od Adama. Filmer se tesil jiste popularite mezi modernimi propagatory absolutismu (tzv. neoreakce, dnes uz mrtva), a tato kritika Filmera smeruje do jejich rad. Je ironii osudu, ze protestantska Anglie, ktera tak dlouho hajila sveho panovnika nejen jako absolutniho vladce nad poddanymi, ale i jako hlavu anglikanske, tedy narodni protestantske cirkve, se honem obratila k parlamentarismu, jakmile na anglickem trune usedl katolicky vladar Jakub II. Stuart, ktery dovolil anglickym katolikum zastavat verejne funkce. Ironie spociva v tom, ze strach z papezencu nejprve prinutil Anglii do rukou sveho krale moc kopirujici prava papeze, a posleze tentyz strach je donutil prijmout Parlament jako svrchovaneho ochrance viry, kdyz se panovnikem dle dedicneho prava stal katolik. ## Francouzska revoluce Zatimco stredovek uchovaval jednotu viry a rozumu, novovek charakterizuje jejich rozluka. Zmineny William z Occamu byl proponentem _fideismu_, tedy mineni, ze vira je nezavisla na rozumu. Luther tuto myslenku take prijal, tu vidime jednu ze spojnic mezi nominalismem a protenstantismem. Filozofove jako Rene Descartes redukovali aristotelovske ctyri priciny na pricinu jedinou, materialni. Mezi ducha a hmotu, viru a rozum, dusi a telo se vkradla takrka nepreklenutelna propast. Vira ponechana sama sobe tak nejak zivorila a byla postupne zapominana. Rozum mezitim soustredil sve omezene schopnosti na veci pozemske, hmotu a prirodni vedy, blahobyt a spolecenske vedy. Sem patri Adam Smith a jeho _Bohatstvi narodu_. Jsme v dobe osvicenstvi a osvicenskeho racionalismu. Slovo svoboda se sklonuje ve vsech padech, na stredovek se hledi jako na dobu temna a je treba odstranit a vykorenit vsechny jeho pozustatky. Filozoficky se tak jiz stalo a nyni bylo treba zapracovat na poli politickem. Nekdo musel udelat spinavou praci. Dnes tomu rikame Francouzska revoluce. Pote uz byla moderna v plnem proudu. Posledni zbytky stareho rezimu a mozna i posledni zbytky kolektivniho rozumu Zapadu odstranila Prvni svetova valka. ## Renesance a humanismus... Na konci stredoveku se objevily dalsi novinky dosud glorifikovane v nasich skolnich osnovach. O reformaci uz jsem mluvil. Renesance byla znovuobjevenim pohanstvi a pokus usmirit ho s krestanstvim. Masakry krestanu v pohanskych arenach byly zapomenuty, rozhorel se obdiv k pohanskemu umeni. Krestansky stredovek znal pohanske umeni, ale pristupoval k nemu opatrne, protoze si uvedomoval jeho pritazlivost i jeho skodlivost. Hlavni nebezpeci pohanstvi spocivalo v tom, ze odklanelo lidskou mysl od Bozich zalezitosti k lidskym. Tento trend se naplno projevil v dalsi novince, humanismu. Nebot jde predevsim o cloveka, soudruzi! Kormidlo bylo nastaveno a lod nabrala novy kurz. Stredem vseho deni prestal byt Buh a stal se jim clovek. Vyslovenym ci nevyslovenym cilem byla spasa cloveka a jeho vykoupeni uz tady na Zemi. Altruisticka myslenka, proti ktere ani krestane nic nenamitaji. Alespon pokud se jim to poda formou prikazani "miluj blizniho sveho jako sebe sameho" a pritom se jaksi na druhou kolej odsune predchazejici "miluj Hospodina, Boha sveho celym svym srdcem, celou svou dusi a celou svou mysli". Zbyla jenom horizontala krize. Vertikala zmizela a s ni i vyvazenost a rad duchovniho a svetskeho. Prevratit hierarchii hodnot ale znamena koledovat si o potize. ## ...a jejich pohrobci Skokem do 20. stoleti. Stoji za zminku, ze po druhe svetove valce se puvodni ortodoxni marxismus-leninismus na Zapade vtelil do levicoveho humanismu pote, co se pokrokovy Zapad zklamal ve stalinismu. Frankfurtska skola je typickym prikladem tohoto posunu smerem k humanismu. Carlsbad uvadi citat z Croslandovy knihy _Budoucnost socialismu_, ktery podle neho nejlepe vystihuje humanisticky charakter kulturniho marxismu: > Potrebujeme nejen vyssi export a starobni duchody, ale take vice kavaren pod sirym nebem, svetlejsi a veselejsi nocni ulice, pozdejsi zaviraci hodiny, vice mistnich divadel, lepsi a pohostinnejsi hoteliery a restauratery, svetlejsi a cistsi jidelny, vice hospudek na nabrezi... lepsi design nabytku a nadobi a zenskych satu... Ikea byla zalozena o par let drive... Je videt, ze doba skutecne pokrocila, nebot mnoho marxistickych ci humanistickych ci socialne-demokratickych idealu se uskutecnilo, pocinaje kavarnami na kazdem rohu, konce beztridni spolecnosti. ## Shrnuti Clovek nemusi byt krestan, aby pochopil, co se deje. Mnoho krestanu to nechape, zatimco nekteri inteligentni sekulariste vidi, ze soucasny trend neni udrzitelny. Zmenit tento trend nebude jednoduche, nebot v ceste stoji mentalita moderniho cloveka. Je to mentalita navstevnika nakupniho centra, pro ktereho je zivot dlouhym retezem obchodnich transakci s obcasnymi reklamacemi a vracenim pouziteho zbozi. Je to kupecka mentalita, ktera z reality dela cosi snoveho, obrusuje jeji hrany, zmekcuje dopadove plochy, aby zbozi bylo prodejne a zakaznici se vraceli. Realita se stava skanzenem ci kinem, kde moderni clovek s popcornem v ruce sleduje, jak lide minulosti zili sve opravdove zivoty. => 2020-11-15-teonomie.html [Teonomie] => https://carlsbad1819.wordpress.com/2017/10/09/sir-robert-filmer-refuted/ [Carlsbad, Sir Robert Filmer Refuted] => https://carlsbad1819.wordpress.com/2018/04/25/cultural-marxism-an-alternative-history/ [Carlsbad, Cultural Marxism, an Alternative History]