Date: 2020-11-14 21:00:00 Tags: ideologie historie politika Desc: Neuplne nahlednuti do historie levicovych ideologii. # Strucna historie levice Pojem _levice_ odkazuje na rozmisteni liberalnich poslancu ve francouzskem porevolucnim parlamentu. Liberalove sedeli nalevo, odtud levicaci. Je v tom jista nechtena symbolika: koren slova _pravice_ najdeme ve slovech jako pravy, spravny, pravo, spravedlnost, pravda. Levice reprezentuje pravy opak techto pojmu. ## Krize klasickeho liberalismu Jenze je treba mit na pameti, ze dnes jsme vsichni levicaci, vice ci mene. Skutecna pravice dnes prakticky neexistuje. Vetsina politiku, politickych stran a hnuti, ktere se povazuji za pravicove, davno pravicove nejsou. Alespon ne v puvodnim smyslu toho slova. Vsichni prevzali alespon nektere levicove postoje, myslenky a programy. Dvacet, tricet nebo sto let stare levicactvi je porad levicactvi. To, ze napr. Obcanska konzervativni strana podporuje vetsi zapojeni zen do podnikani, neznamena, ze se jedna o pravicovou myslenku. Znamena to pouze, ze udajne pravicova strana ma alespon z casti levicovy program. Jinymi slovy dnesni konzervativci jsou vcerejsi liberalove, vetsinou klasicti. Napr. v USA Republikani. Typicky americky konzervativec je Republikan hajici krestanske hodnoty, svobodu slova, nabozenstvi a volny trh. To jsou z valne casti liberalni hodnoty (tady mam na mysli klasicky liberalismus), tedy levicove. ## Pred revoluci Francouzska revoluce znamenala prosazeni liberalnich myslenek svobody, rovnosti a bratrstvi v politicke praxi, a to hned v nejmocnejsi zemi kontinentalni Evropy. Vime, jak to dopadlo. Obdobi chaosu a teroru vystridala diktatura Napoleona Bonaparteho a export revoluce do zbytku Evropy. Bonapartismus byl reakci, ale nebyl reakcionarsky. Naopak, zafixoval liberalni kurz Francie a ani Vidensky kongres, ani Restaurace Bourbonu nedokazaly tento trend zmenit. Mluvit o levici v dobach pred Francouzskou revoluci by byl anachronismus, ale liberalismus jako politicka filozofie je plodem osviceneckeho racionalismu a proto Francouzskou revoluci predchazi. Chybou racionalistu byla prilisna duvera ve schopnosti lidskeho rozumu. Vcetne jejich vlastniho, dodavam, nebot o nekonzistentnosti liberalismu uz byla rec. Ale neni neobvykle, ze nove myslenky sebou prinaseji prehnanou miru optimismu, ktery vetsinou vyleci az krvava jatka revoluci a dalsi nepekne udalosti. To ilustruje, ze clovek je sice rozumovy zivocich, ale take ze na zebricku vsech intelektem obdarenych bytosti stoji nejnize a jeho schopnost poznavat je prilis omezena jeho hmotnou, telesnou schrankou. Francouzska revoluce take nebyla prvnim pokusem zavest liberalismus v praxi. Muj oblibeny autor Zippy tvrdil, ze Americka revoluce byla nejkonzervativnejsi ze vsech liberalnich revoluci. A zrejme ma pravdu, nove vznikle Spojene staty byly patrne prvni liberalni republikou se svoji ustavou a durazem na nabozenskou svobodu. Konstitucni monarchie se po tomto vzoru staly modou v 19. stoleti. Take anglicka Slavna revoluce take vykazuje jiste liberalni rysy. Koneckoncu Velka Britanie ma dlouhou whigovskou tradici. Whigove byli prvni liberalove. Hlavnim duvodem tzv. Slavne revoluce v roce 1688 patrne byla obava anglikanskeho episkopatu z dlouhodobe vlady katolicke dynastie a nasledne rekatolizace zeme. Proto se Anglikani vydesili a obratili se na Parlament, aby je spasil. Viz tato analyza. Je v tom jista ironie, nebot prave vzdor anglickych protestantu vuci papezi vedl k posileni nabozenskych pravomoci jejich hlavy, anglickeho krale. Kdyz se jejich hlava obratila k Rimu, musela jit. Liberalismus byl, alespon zpocatku, filozofii intelektualu a vyssich vrstev. Zdanlivy paradox, ze slechta veri v politickou filozofii, ktera vyznava zruseni stavovskych rozdilu, osvetli blizsi pohled na absolutismus. Absolutismus znamenal posileni panovnicke moci prave na ukor slechty. Jak tito lide ztraceli realnou politickou moc, mohli se bud upinat na sve tituly nebo hledat cesty, jak omezit rozpinavost a centralizaci panovnicke moci, treba pomoci liberalismu. Naopak panovnik v liberalismu mohl videt nastroj, jak jeste vice omezit moc slechty. Svou roli sehralo take to, ze osvicenstvi bylo v mode, tim padem pokrok byl v mode a verit ve stare poradky mohl jen beznadejne zaostaly clovek. ## A po ni Stoleti pary znamenalo nastup socialismu na scenu. K socialismu je treba podotknout nasledujici. Prevlada nazor, ze obe levicove politicke filozofie, liberalismus a socialismus, jsou v zasadnim rozporu. Je pravda, ze komuniste dstili ohen a siru proti kapitalismu a ze prvotni komunisticka doktrina byla prevazne ekonomicka. Ale spor mezi pravici a levici skutecne neni sporem mezi kapitalismem a socialismem. Kapitalismus a socialismus spolu mohou docela dobre koexistovat a vzajemne se doplnovat. Dukazem je existence soucasneho socialniho statu. Navic liberalni kapitalismus a liberalismus jako politicka filozofie jsou dve ruzne veci. Proto zapomenme na revnivost mezi kapitalismem a socialismem. Uz katolicti intelektualove prvni poloviny 19. stoleti jako Juan Donoso Cortes nebo Antoine de Saint Bonnet si vsimli uzke pribuznosti liberalismu a socialismu. Cortes tvrdil, ze liberalismus se od socialismu nelisi v podstate, ale v nedostatku opovazlivosti. Bonnet zase rikal, ze burzoazie byli prvni socialiste, nebot utocili na majetek slechty a kleru a svymi politickymi reformami umoznili vznik moderniho, centralne rizeneho statu, mocneho nastroje vsech socialnich reformatoru. Z toho plyne, ze socialismus je jen dovedenim liberalnich myslenek k jejich logickym zaverum. Mozna prave proto Katolicka cirkev sice tvrde kritizovala kapitalismus, ale socialismus vylozene odsoudila (viz encykliky _Rerum novarum_ papeze Lva XIII. a _Quadragessimo anno_ Pia XI.). ## Socialismus Co vlastne je socialismus? Ve sve podstate je socialismus utok na rodinu a vlastnictvi a pokus smazat veskere rozdily a vsechny nezavisle celky. Stoji na myslence, ze prace je jedinym faktorem vyroby, jedinym zdrojem bohatstvi. Proto je vlastnictvi nespravedlnosti vuci nevlastnikum. Komunista je jako lupic, ktery prepadne pocestneho, nazve ho zlodejem, protoze pocestny ma penezenku, zatimco lupic ne, a pote ho o tuto penezenku obere. Idea socialne solidarniho statu je zalozena na teto myslence. Utok na rodinu se nese v podobnem duchu. Zena je v patriarchalni rodine je pouha pracovni sila utiskovana nejprve svym otcem a pote manzelem. Cilem je zenu z tohoto jha vysvobodit a ucinit ji rovnopravnou a predevsim nezavislou na muzi. Konecnym cilem je pak komunisticka spolecnost, kde jsou si vsichni rovni a deli se o majetek, o deti, o zeny i o muze. Komunismus, stejne jako liberalismus, utoci na autoritu. Jen to dela s daleko duslednejsi a brutalnejsi logikou. Marxismus je pokus vtisknout komunismu raz vedecke pravdy. To bylo zajiste zadouci ve veku uctivani vedy jako noveho nabozenstvi bez Boha. Pokus vedecky dokazat nevyhnutelnost prichodu komunisticke utopie je pochopitelny, vzhledem k tomu, v jakem rozporu jsou komunisticke myslenky s realitou. A je v tom take kus ironie, nebot veda zde slouzi k uskutecneni politickych cilu a nikoliv k hledani pravdy. Komunismus a socialismus v sobe maji jisty pokriveny smysl pro spravedlnost. Z krestanstvi vytrhl myslenku, ze pred Bohem jsme si vsichni rovni. Z toho nijak neplyne, ze jsme si rovni i v zivote na teto Zemi, ale komunista, jako vsichni utopiste, ma tendenci realitu redukovat na jednoducha pravidla. Socialismus byl zvracenou, sekularni formou krestanstvi. Mel svuj raj, svou socialistickou moralku. Marx, Engels, Lenin a dalsi byli jeho proroci. Majove a lampionove pruvody byly jeho liturgii. Totez lze rici o liberalni demokracii, kde liturgii jsou volby. Politicke demonstrace, jakozto projevy verejne vule, jsou nabozenske pruvody. Kolektivni zizen lidskeho rodu po transcendentnu se nezapre. Krome touhy po lepsim svete a plnejsim zivote apeluje komunismus na prastarou lidskou slabost, zavist. Marx a jeho nasledovnici teoreticky rozpracovali prechod z burzoazni spolecnosti na komunistickou. Nastrojem svetove revoluce se meli stat utlacovani, v 19. stoleti to byl proletariat, nove vznikla trida tech nejchudsich, kteri diky prekotne urbanizaci zivorili ve slumech a pracovali 16 hodin denne. Ale burzoazie a jeji vlastni boje za svobodu a rovnost byla v jejich ocich nutnou, byt prechodnou fazi na ceste k beztridni spolecnosti. Proto komuniste podporovali burzoazni narodne osvobozenecke boje, hnuti za osvobozeni zen, abolicionisticka a antikolonialni hnuti. Nacionalismus, tj. narodni liberalismus usilujici o narodni stat, a komunismus mely mnoho spolecneho. Masaryk a Benes byli levicaci. ## Svetove valky Prvni svetova valka byla patrne nevyhnutelna, ale veskrze nestastna udalost, ktera znicila posledni zbytky stareho rezimu. A co mozna zbylo, znicila valka druha. Levicaci rikaji, ze jsou proti valce. Opak je pravdou. Levice valku miluje. Valka totiz spolehlive nici vsechno, co bylo. Valka za sebou nechava spalenou zemi a spalena zeme je pro levici prilezitost, jak vybudovat novy, lepsi svet. Proto utichnou protivalecne protesty, jakmile je treba ocistit zemi od fasistu a jinych zivlu. Presne k tomu doslo v USA pred Druhou svetovou valkou. ## Nemecka spojka Narodni socialiste jsou z duvodu, ktery nechapu, povazovani za extremni pravici. Zajiste, narodni socialismus, ani fasismus nebyly ciste levicovym hnutim. Reagovaly sice na na internacionalni komunismus, ale take na burzoazni dekadenci (vymarskeho Nemecka, pokud mluvime o ideologii NSDAP). Opet odkazuju na sveho oblibeneho autora Carlsbad1819, ktery uvadi dostatek citatu z nacionalne socialistickych dokumentu te doby ilustrujicich skutecne socialisticky charakter tohoto hnuti. Jednim z moznych duvodu, proc se komunismus a nacismus davaji do ostreho kontrastu, a proc je nacismus hlavnim strasakem levice, jsou Zide. Zidovsky element byl narodnim socialistum trnem v oku. Na druhou stranu byli Zide velice silne angazovani v komunistickem hnuti. Ze zhruba 500 komunistickych vudcu v Rusku bylo 400 zidovskeho puvodu. Zide obecne tihnou k levicovym hnutim. To ovsem neplati o Izraeli. Dalsim je, ze nikdo nechce mit nacky za pribuzne. Na to napachali v Evrope prilis mnoho zla. Diky tomu mohou levici slouzit jako vdecny strasak, kdykoli ta potrebuje strasit verejnost. ## Lidska prava Levice prodelala zasadni zmenu pote, co se osviceny Zapad zklamal ve stalinismu i ortodoxnim marxismu. Ortodoxni marxismus byl prevazne ekonomickou doktrinou, ale utocil take na tradicni model rodiny, pripadne podporoval ruzne narodne ci lokalne osvobozenecke boje. Komuniste sice pohrdali burzoaznim nacionalismem, ale uvedomovali si jeho ulohu ve vyssim boji utlacovanych a vykoristovanych proti kapitalistum, imperialistum a jinym utlacovatelum a vykoristovatelum. Koneckoncu komuniste i liberalove maji stejny cil, svobodu a rovnost, jenom cesty k nim vidi (mirne) odlisne. Kdyz zacalo byt zjevne, ze socialisticke hospodarstvi nemuze drzet krok s liberalnim kapitalismem, kdyz zavadeni socialismu vedlo k naproste destrukci hospodarstvi v zemich, kde k tomu doslo, bylo levicovym predakum jasne, ze je treba neco zmenit. Delnicka trida, ktera mela byt udernou silou revoluce, se projevovala spise reakcionarsky. Navic se ji s rozvojem ekonomiky a socialniho statu darilo stale lepe, takze pomalu vymizel tradicni duvod k delnicke revolte, chudoba. Delnici se nechteli stat revolucionari, chteli se stat burzoazii, coz se alespon na cas povedlo. Levice musela hledat jine ublizene, vykoristovane skupiny, at uz domele nebo skutecne, a brzy je nasla: mensiny vseho druhu. Boj za prava delniku se zmenil na boj za prava minorit. Urcita forma politiky identity. Neslo o zadny zasadni rozchod s puvodnimi liberalnimi a socialistickymi myslenkami. Vsechno na sebe vicemene plynule navazuje. Pouze realita tohoto sveta stala v ceste konkretizaci utopie, vypujcim-li si oblibenou frazi vyznamneho ceskeho katolickeho konzervativce Rio Preisnera. Boj za prava zen znal uz ortodoxni marxismus, nebot zena musela byt osvobozena od nadvlady muze a tradicni, patriarchalni model monogamni rodiny musel byt znicen. Rovnopravnosti zen se nebranili ani mene radikalni liberalove. Podnikatele take nebyli proti. Levna pracovni sila, ktera stlacuje mzdy dolu, se hodi vzdycky. Cerny muz je vdecna minorita. Ackoliv bylo otroctvi na Jihu zruseno po Obcanske valce, komuniste a dalsi levicaci si velmi dobre uvedomovali, ze boj za rovnopravnost cernochu tim zdaleka neskoncil. Carlsbad1819 uvadi usneseni z jednoho z mezivalecnych sjezdu Komunisticke internacionaly, ze cerna mensina by se mohla stat idealni bojovou silou svetove revoluce ve Spojenych statech. Moskva take podporovala ruzne domorode guerilly v boji proti kolonizatorum. Takto prislo o kolonie Salazarovo Portugalsko. Boj za prava cerne mensiny, proti rasove segregaci apod. vyustil v sedesatych letech v USA v tzv. _Civil Rights Act_. Nasledovaly dalsi antidiskriminacni opatreni, vcetne tzv. pozitivni diskriminace. Lide nejen nesmeji byt nadale diskriminovani na zaklade rasy, ale diskriminovanym se musi dostat umerne vetsich prav, nez by vyplyvalo z prilis mechanicky chapane rovnosti. Tento mechanismus je treba si zapamatovat, protoze se postupne uplatnuje u vsech dalsich mensin. Dela z belochu _de facto_ nadrazenou rasu a zaroven dokonaleho obetniho beranka, ktery musi byt obetovan na oltari rovnosti. Dalsi projev sekularniho nabozenstvi levice, tentokrat se vraci ke starozakonnim krvavym obetem. Netreba zduraznovat, ze cerne mensine blaznive chovani jejich byvalych panu vyhovuje a zaroven jsou jeho prvni obeti. Neni patrne nahoda, ze cernosska kriminalita, rozvodovost a pocet deti narozenych mimo manzelstvi zaznamenaly od sedesatych let prudky narust. ## Sexualni revoluce Dalsi vdecnou mensinou byli sodomite, pozdeji homosexualove a dnes gayove ci LGBT. V sedmdesatych letech byla homosexualita vyskrtnuta ze seznamu nemoci. Do te doby se lecila, dokonce s jistou uspesnosti. Snad jeste dnes existuji psychiatri, kteri homosexualitu leci, ale jsou stale vice tercem utoku. Pokud uz se tak nestalo, patrne neni daleko doba, kdy budou zakazani uplne. Jednou z mnoha bitev v kulturnich valkach, kterou konzervativci prohrali, je spor o homosexualni manzelstvi. Manzelstvi homosexualu je z logickeho hlediska naprosty nesmysl. Manzelstvi je svazek muze a zeny, ktery slouzi k plozeni a vychovavani potomstva. To je tradicni definice, kterou se levici podarilo za posledni pulstoleti rozmelnit natolik, ze to vetsina lidi nevi a nechape. Mozna proto je pro spoustu lidi manzelstvi dvou (ci vice?) teplousu prijatelne. Pokud vladnouci autorite skutecne jde o dobro a budoucnost jejiho stada, pak by nikdy nemela uzakonit nic, co podporuje uchylne, tj. od normy odchylene vzorce chovani. Presne to se v mnoha zemich stalo. To vsak mluvime o soucasnosti. Vse zacalo o nekolik desetileti drive. Zlata sedesata leta, doba studentskych revolt, rock'n'rollu a sexualni revoluce. Pro nas jeste Prazske jaro jako urcita ozvena techto udalosti na Zapade. Sovetska okupace sice castecne zabranila vyvozu techto novinek na Vychod, ale bolsevik ve skutecnosti nebyl v tomto ohledu nijak pozadu. Potraty byly u nas uzakoneny drive nez v USA a nechybely ani dalsi vymozenosti nahlodavajici tradicni sexualni moralku. Kazdopadne kdyz v roce 1990 vypadly sovetske tanky z republiky, byli jsme na prijeti zapadniho stylu dekadence velice dobre pripraveni. Vsechny pokrokove svobody pro nas byly samozrejmosti a nikdo se neptal, odkud se vzaly a zda jsou pro nas skutecne pozehnanim. I to je jeden z duvodu, proc se konzervatismus, udajny vitez na komunistickym nebezpecim, u nas nijak zvlast neuchytil. Sexualni revoluce znamenala konecne uplatneni marxistickeho uceni v praxi. Pravo na potrat a antikocepce osvobodily zenu od nutnosti mit deti, ktere nechce. Praxe predmanzelskeho sexu vedla k postupne zmene pohledu na manzelstvi jako na podminku nutnou k tomu, aby dva lide mohli mit dovoleny sex, plodit deti vychovavat je. Uz jen ten vyraz "dovoleny sex" musi liberalnimu uchu znit jako rouhani proti svatemu pravu cloveka mit sex kdykoliv, kdekoliv a s kymkoliv se mu zachce. Na zaver teto casti citace z prace _Zena a socialismus_ od Augusta Bebela, dlouholeteho predsedy SPD (Socialne demokraticke strany) z roku 1879 na tema, jake postaveni by mela mit zena v budouci socialisticke spolecnosti: > V nove spolecnosti bude zena zcela nezavisla, socialne i ekonomicky. Nebude podrobena zadne nadvlade, ani vykoristovani, bude svobodna a rovnopravna s muzem, pani sveho vlastniho zivota. Jeji vzdelani bude na stejne urovni jako vzdelani muze, krome odchylek odpovidajicich jejimu pohlavi a sexualnim funkcim. Za normalnich zivotnich podminek se bude moci plne rozvijet a vyuzivat svych fyzickych a mentalnich schopnosti. Zvoli si zamestnani odpovidajici jejim pranim, sklonum a schopnostem a pracuje za stejnych podminek jako muz. Jako pracujici zena zapojena do prumyslovych aktivit, muze byt behem druhe casti dne vzdelavatelkou, ucitelkou ci sestrou, behem treti casti muze pracovat jako vedkyne ci umelkyne a behem ctvrte casti muze vykonavat administrativni funkce. Studuje, pracuje a uziva si radosti a rekreace s dalsimi zenami ci muzi dle sve volby nebo podle prilezitosti. Ve volbe lasky je zcela svobodna a nicim neomezena jako muz. Dvori se svemu protejsku nebo on se dvori ji a nemusi hledet na nic jineho nez sve vlastni pocity. Jejich svazek je soukroma dohoda, do ktere nezasahuje zadny funkcionar, podobne jako manzelstvi byvalo soukromou dohodou jeste hluboko ve stredoveku. Zde socialismus nevytvari nic noveho, pouze se vraci k tomu, co prevazovalo predtim, nez spolecnosti zacalo dominovat soukrome vlastnictvi, ale na vyssi urovni civilizace a v jine socialni forme. Muz bude nakladat se svou vlastni osobou dle libosti za predpokladu, ze jeho touhy neskodi nikomu dalsimu. Uspokojeni sexualniho impulzu je stejne soukromou zalezitosti kazdeho jednotlivce, jako uspokojeni dalsich prirozenych impulzu. Nikdo se nikomu nezodpovida, zadna treti osoba nema pravo zasahovat. Co jim a piju, jak spim a jak se oblekam, je mou soukromou zalezitosti a mou soukromou zalezitosti jsou take styky s osobou opacneho pohlavi. Inteligence a kultura, osobni nezavislost - kvality, ktere se diky vzdelani a podminkam nove spolecnosti stanou prirozenosti - zabrani osobam, aby delaly neco, co jim skodi. Muzi a zeny budouci spolecnosti budou mit daleko vice sebekontroly a lepsi znalost vlastni prirozenosti nez jejich soucasnici. Samotna skutecnost, ze zmizi pruderie a tajnustkarstvi spojene se sexualnimi zalezitostmi, ucini vztahy mezi pohlavimi prirozenejsi a zdravejsi. Jestlize se mezi muze a zenu, kteri spolu ziji ve jednom svazku, vloudi nespokojenost, nesourodost, zklamani ci odpor, moralka veli, aby se rozdelil svazek, ktery se stal neprirozenym a tim padem i nemoralnim. Protoze zmizely vsechny okolnosti, ktere mnohe zeny tlacily bud do zivota v celibatu nebo k prostituci, muzi uz nemohou nad zenami vladnout. Na druhou stranu, zcela zmenene socialni podminky odstrani mnoha omezeni a skodlive vlivy, ktere maji vliv na soucasna manzelstvi a casto brani jejich plnemu rozvoji nebo ho cini skoro nemoznym. Ano, nova spolecnost je uz tady. Jinymi slovy zijeme za ery socialismu. Jen to neni takova selanka, jakou si nasi idealisticti predkove predstavovali. Nejak nevidno muze a zeny s vetsim sebeovladanim, ktere jim brani delat veci, ktere skodi. Spis naopak. Opet narazime na hranice lidske prirozenosti. Snad staci podotknout, ze vsechny velke civilizace minulosti bez vyjimky nejakym zpusobem regulovali sexualni zivot svych clenu. Nejde o nahodu. Manzelstvi, rodina a civilizace spolu uzce souvisi. ## Fenomen SJW Zkratka SJW znamena _social justice warrior_, bojovnik za socialni spravedlnost. Jde hlavne o americky fenomen, ale nevyhyba se ani Evrope. Je moderni obdobou klasickeho revolucionare. Jeho polem pusobnosti je spis internet. Jeho modus operandi je rozhorcenost, poboureni, hra na emoce ucastniku. Predevsim za vlady Barracka Obamy se temto lidem podarilo vychylit status americke spolecnosti extremne doleva. Samozrejme s plnou podporou americkych elit. Konzervativci vyklidili pole, jako vzdy, a ke konci vlady prvniho cernosskeho prezidenta se doba zdala byt zrala na to, aby v Ovalne pracovne zasedla prvni zena. Jenze na scene se objevil Donald Trump a skvadra pravicovych internetovych trollu hlasicich se k tzv. alt-right a levice musela vecirek odlozit, coz rozplakalo a rozcililo mnohe celebrity, jez nasledne vyhrozovaly emigraci do jine, zrejme stastnejsi zeme. Jenom nevim ktere. Nu, dnes (2021) uz mohou byt klidnejsi. Ale zpatky k SJW. Jak to funguje? Mate partu karbaniku, co se v patek schazeji na particku karet? Zalozili oficialni klub? Jsou vsichni bili a muzskeho pohlavi? Je nam lito, ale malo diverzity. Jak to, ze tam nejsou zeny? A nejsou to nahodou rasisti, kdyz nevidime zadne barevne? Nemuzeme uverit, ze jsou vsichni clenove hetero. Jsou tu snad gayove diskriminovani? Mame tady stiznost od gaye, ktereho jste neprijali. Takhle to muze zacit. Pokud nekdo z klubu vznese rozumne namitky, plati pravidlo c. 1: _SJWs always double down_ cili zdvojnasobi svuj valecny pokrik. Funguje to. Predstaveni klubu stahnou ocas mezi nohy a ucini verejne pokani. Dalsi metodou je tzv. entryismus cili utok provede primo nejaky clen klubu. Takto kazda organizace, ktera neni explicitne pravicova, padne za obet levici. Viz tzv. _Second law of Conquest_. Takovych pripadu se odehraly stovky. Svou zkusenost se SJW ma i Martina Navratilova (viz odkaz nize). Dostala za usi, kdyz si stezovala, ze neni spravedlive, aby se chlapi predelani na neco, co ma pripominat zenskou, ucastnili zenskych soutezi, ktere pak diky sve fyzicke prevaze snadneji vyhravaji. Zhruba tak nejak dnes funguji SJW, bojovnici za socialni spravedlnost. Logice odporujici a proto temer nekonecne pruzna doktrina svobody a rovnosti umoznuje nalezat dalsi a dalsi nedocenene a jinak ukrivdene skupiny lidi. Obzvlast politovanihodne je toto: Jste zenskeho pohlavi, oskliva a tlusta jako becka kytu?) Proc nevykricet do sveta sve rozhorceni nad opovazlivou nespravedlnosti, ze existuji divky krasne tvare i soumerne postavy? A hlavne, ze si muzi vice vsimaji techto a nikoliv vasi uvnitr jiste krasne, ale navenek naprosto beznadejne osobnosti? Ve svete, kde emoce a vule vladnou nad rozumem a smyslem pro realitu, bude prevladajici reakci pochopeni a oceneni za odvahu. Nikoliv vysmech, jak by zadala spravedlnost. V pojeti silenych marxistu je vse fluidni. Krasa je pouze v oku pozorovatele a beda tomu, kdo by verejne prezentoval prekonany nazor, ze krasa ma jiste objektivni vlastnosti. Pohlavi je take fluidni a to, co bezne oznacujeme jako muz ci zena, jsou jen jakesi nahodne jevy, do kterych realita prechodne vykrystalizovala, podobne jako se voda meni v ledove krystaly. Druhu krystalu je ve skutecnosti mnohem vic a my nemame pravo nektere z nich uprednostnovat. To by byl predsudek a zpatecnictvi. Zni to jako spatny vtip, ale toto se skutecne deje. Na zacatku 21. stoleti se levice stala groteskni karikatourou sebe sama a clovek, kteremu zustalo aspon neco z sede tkane mozkove, by se smal, az by se za bricho popadal. Usmev ale mrzne na rtech, kdyz si uvedomime, ze elity, ktere nam vladnou, prijimaji a predevsim prosazuji tyhle zvasty s vaznou tvari a tvrdou rukou. ## Byrokracie a totalita Toto silenstvi ma ponekud prijatelnejsi, a proto mozna nebezpecnejsi formu. Nebezpecnejsi subtilnejsim zpusobem. Tou formou je snaha vse natlacit do nejakych norem, vsechno popsat, systematizovat, nastavovat pravidla, cinit opatreni, optimalizovat je atd. Rozumnemu cloveku tohle zni jako nutnost ci prinejmensim spravna vec. Nebezpeci vsak spociva v tom, ze cloveku se zmensuje prostor pro jakoukoliv vlastni iniciativu, pouceni z vlastnich chyb i promarnenych prilezitosti. Zmensuje se prostor pro osobni autoritu (vzpomenme, liberalismus je utokem na autoritu). Autorita je zneuzitelna, tak je potreba ji odejmout lidem a vlozit ji do neosobnich, vedecky podlozenych predpisu, urednich dokumentu a postupu. Zvetsuje se prostor pro stat a byrokracii. Tendence statu do nejmensich podrobnosti ridit zivoty svych obcanu je totalitni. Delej, co chces, ale my ti rekneme, jak, kdy a kde. To neni svoboda, to je otroctvi. Koureni skodi zdravi, tak nebudes kourit, alespon ne na verejnosti. Rodit deti je nebezpecne pro matku i pro dite. Proto matka bude absolvovat pravidelna vysetreni s pomoci nejmodernejsi techniky. Auta se uz neopravuji, ale v pravidelnych intervalech se vymenuji urcite dily. Nic se nesmi nechat nahode. Uredne stanovene postupy se musi dodrzet, aby bylo vse v poradku. Takova je pokrocila forma socialniho inzenyrstvi, ktera nas cini zcela zavislymi na statu a jim schvalenych soukromych spolecnostech poskytujicich uredne predepsane sluzby verejnosti. Udajna pandemie koronaviru predvedla tento mechanismus v oblasti pece o verejne zdravi a desi me, jak moc lide tomuto tlaku podlehaji a jak snadno se vzdavame sve svobody. Ekologie je dalsi vdecnou disciplinou, ktera slouzi levici k tomu, aby mohla sevrit obyvatelstvo do dalsich byrokratickych a korporatnich klesti. At uz jde o klimaticky alarmismus (puvodne globalni oteplovani, nyni zmena klimatu) nebo o skutecne problemy (nevim, zda jsou plasty skutecny problem nebo dalsi alarmismus), politickym ucelum poslouzi stejne dobre. EU je pak nastrojem, ktery slouzi levici k prosazovani jejich vizi formou byrokratickych narizeni. Nejsem a priori proti Evropske unii, ale ve sve soucasne podobe je skutecne ztelesnenim levicoveho idealu byrokraticky rizene spolecnosti. ## Eschatologicky zaver Toto nema byt vycerpavajici historie levicovych hnuti na Zapade. Spis jen takovy prurez, ktery se necini narok na presnost. Cilem je ukazat, jakym smerem se ubira mysleni nasich nepratel. To jest nepratel vseho dobreho, krasneho a pravdiveho. Zminil jsem se, ze socialismus je sekularni formou krestanstvi. Totez se da rici o liberalismu, nebot, jak bylo receno, _kazdy liberal je komunista a kazdy komunista je liberal_. Sekularni nabozenstvi znamena nabozenstvi, ktere cloveku nabizi spasu uz tady na Zemi. Staci jen zmenit system, zavest dalsi byrokraticke opatreni, lepe vychovavat deti a vzdelavat lid, postarat se lidem nejen o zivobyti, ale rekreaci a zabavu. Lide pak budou stastni, tlusti a ospali a nebudou se angazovat ve zlovolnych aktivitach typu nasili, valka, dominance, loupeze atd. Z pohledu sekularniho humanisty je vsechno zlo plodem nedostatku a ignorance. Odstranime-li je, odstranime i zlo samotne. To je v ostrem k protikladu ke krestanskemu chapani sveta a lidske prirozenosti. Dodavam, ze i v protikladu vuci realite. Krestan vi, ze je tady na Zemi pouze docasnym hostem. Ze se nema k nicemu pripoutavat. Zeme je bitevni pole. Osvedci-li se v boji, dostane se mu odmeny v Nebi, vecny zivot se Stvoritelem. Pokud ne, cekaji ho pekelne plameny, plac a skripeni zubu v temnote odlouceni od Stvoritele, te jedine konstanty, bez ktere clovek nemuze byt uplny. Lidska prirozenost je sice v jadru dobra, ale porusena Prvotnim hrichem, a proto nachylna ke zlemu. Krestan vi, ze neexistuje zadna konfigurace, politicka, ani socialni, ktera by lidi ucinila stastne a odstranila zlo ze sveta. Vi, ze svet nalezi knizeti temnot. Vi, ze bez pomoci Stvoritele nema sanci projit timto zivotem bez uhony. Proto travi sve dny dekovanim Nejvyssimu, ze se ve sve nekonecne dobrote sklonil ke svemu stvoreni a dokonce polozil zivot, aby ho vykoupil z jeho hrichu, coz je nejvyssi a nejuslechtilejsi projev pratelstvi, jakeho se nam mohlo dostat. A ze tuto obet opakuje denodenne nekrvavym zpusobem na oltari. Srovna-li laskavy ctenar tyto dva pristupy ke svetu, ktery je realistictejsi? Ktery z nich ma vetsi nadeji udrzet cloveka ve stavu bdelosti, na strazi vuci nastraham sveta i tela? Ve stavu pokory diky vedomi vlastni nedostatecnosti fyzicke, moralni i intelektualni? Ktery lepe odpovida nasi zkusenosti? Ktery ma nadeji se osvedcit dlouhodobe? A ktery je obtiznejsi? => 2020-10-08-proc-nejsem-liberalem.html [Proc nejsem liberalem?] => https://zippycatholic.wordpress.com [Zippy Catholic] => https://carlsbad1819.wordpress.com/2017/10/09/sir-robert-filmer-refuted/ [Carlsbad, Sir Robert Filmer refuted] => https://carlsbad1819.wordpress.com/2017/03/24/reading-some-actual-nazis/ [Carlsbad, Reading some actual nazis] => https://carlsbad1819.wordpress.com/2018/04/25/cultural-marxism-an-alternative-history/ [Carlsbad, Cutural Marxism an alternative history] => https://carlsbad1819.wordpress.com/2019/05/22/conservatism-the-social-question-and-the-idea-of-a-socialist-monarchy/ [Carlsbad, Conservatism, the Social Question and the Idea of Socialist Monarchy] => https://www.nationalreview.com/corner/conquests-laws-john-derbyshire/ [Derbyshire, Conquest laws] => https://wmbriggs.com/post/26577/ [Briggs, The Week in Doom] => http://www.unz.com/isteve/sailers-law-of-female-journalism-2/ [Sailer, Sailer's Law of Female Journalism 2] => skutecny-konzervatismus.html [Skutecny konzervatismus]