Date: 2020-11-15 20:00:00
Tags: nabozenstvi politika teorie
Desc: Vlada Boziho zakona

# Teonomie

Teonomie je vlada Boziho zakona.  Presneji receno, ze lidska
spolecnost se ma ridit Bozim zakonem.

## Prirozeny zakon

Prirozeny zakon, _lex naturalis_ definuje sv.  Tomas Akvinsky jako
specialni ucast rozumove prirozenosti na Vecnem (Bozskem) zakonu.
Jinymi slovy Prirozeny zakon je poznatelny svetlem prirozeneho
rozumu.

Podobne jako jsme rozumem schopni poznat nektere Bozi vlastnosti
(ac nejsme schopni poznat rozumem Boha v Jeho uplnosti), jsme take
schopni rozumem poznat Jeho zakon, tj.  odvodit ho z radu veci.  To
vyzaduje filozofii zalozenou na _metafyzickem realismu_ a skutecne
stredoveka scholastika byla takovou filozofii.  Stavela na
filozofii Platonove a Aristotelove a byla do jiste miry jejim
dovrsenim.

Jsme tedy schopni vlastnim rozumem poznat, jak ma clovek zit,
alespon do jiste miry.  Zjeveni proto neni nutne zapotrebi.  A
vskutku, vsechny velke civilizace minulosti sdilely prinejmensim
nektera zakladni pravidla.  C.  S.  Lewis je nazyval _Tao zivota_ a
uz jsem se o tom zminoval.  Presto Buh cloveku dal _Desatero_,
ktere jednoznacnym a autoritativnim zpusobem vymezuje lidske
jednani.  Vedel, ze pro cloveka po Padu neni jednoduche pouzivat
rozum a vuli spravnym zpusobem.

## Versus autonomie

Teonomie je tedy v rozporu s autonomii, pojetim, ze lidske svedomi
samotne urcuje, co je spravne a co ne.  Neni to rozpor absolutni.
I v teonomii je prostor pro autonomii lidskeho svedomi.  Clovek by
mel podle sv.  Tomase jednat v souladu s vlastnim svedomim a proti
autorite (cirkevni, svetske) a navzdory jejim trestum (napr.
exkomunikace), vyzaduji-li to okolnosti.

Teonomiste zduraznuji nutnost toho, aby lidske zakony nebyly v
rozporu s Prirozenym a Bozskym zakonem.  Odtud prameni cela
krestanska agenda boje proti potratum, antikoncepci, homosexualnimu
manzelstvi, rozvodum atd.  Pozitivni pravo (tj.  lidsky zakon),
ktere tyto veci umoznuje, se dostava do sporu s Prirozenym zakonem,
ktery ma vyssi platnost.  Nejen v ocich krestanu, nebot verime a
rozum souhlasi, ze jde o rys nasi reality a plati pro vsechny lidi,
stejne jako gravitacni zakon.

Teonomistovi v zasade nezalezi na tom, zda je systemem vlady
monarchie, aristokracie nebo demokracie.  Musi to byt krestanska, a
nikoliv sekularni, monarchie, aristokracie nebo demokracie.  To
neznamena, ze jsou vsechny formy vlady rovnocenne.  Mnoho starych
autoru, vcetne sv.  Tomase ma monarchii za nejlepsi zpusob vlady a
ja s nimi souhlasim.  Ale zaroven nemam problem respektovat tradici
a mravy dane zeme, pokud je tamejsi system vlady postaven na
krestanskych zasadach.

## Tradice

Spolecenstvi byvaji prirozene formovana zvyky a tradici.  Moderna
tradice spis nici, nahrazuje je urednimi postupy a manazerialismem.
Naproti tomu nabozenstvi a specificky krestanstvi, ac
univerzalisticke, ma tendenci tradice utvaret a zdokonalovat jako
projev svebytnosti a jedinecnosti dane lidske skupiny.

Univerzalita krestanstvi a Prirozeny zakon nejsou v rozporu s
partikularitou urciteho spolecenstvi, tzn.  neztraci svuj
specificky charakter.  Naopak zvyky, tradice, lokalni kultura jsou
soucasti Prirozeneho zakona, soucasti reality.  Davaji mu konkretni
charakter, nebot Prirozeny zakon pouze diktuje ramec, neurcuje
vsechny detaily lidskeho souziti.

Tento obecny ramec se nazyva Civilizace.  My zijeme v liberalni
civilizaci, ktera je nastupcem predchozi krestanske civilizace.
Ale civilizace neni vsude stejna.  Konkretni podobu ji dava Kultura
a kultura je produktem urciteho spolecenstvi lidi, kteri maji neco
spolecneho: jazyk, dejiny, jisty narodni charakter.

=> zido-krestanska-civilizace.html [Zido-krestanska civilizace]