Date: 2020-11-17 17:00:00 Tags: filozofie spolecnost psychologie Desc: Obrana proti prevychove muzu v bonobi masturbatory. # Filozofie gangu Dovolim si ponekud nesouhlasit s mnichem Aureliem. Zboznost a pieta nejsou specificky muzske ci muzne ctnosti, nebot zeny v nich vynikaji take. Je mozne, ze muzi maji vetsi zodpovednost za udrzovani techto ctnosti ve spolecnosti, jak Aurelius uvadi, ale jsou to obecne lidske ctnosti. Desatero plati pro vsechny lidi, nejen pro muze. Na druhou stranu chapu, proc Aurelius nemohl zustat zcela objektivni. Potreboval zpochybnit presvedceni mnohych muzskych ctenaru, ze vira, zboznost, pieta jsou nehodne muze, ze jsou to veci spis pro zenske apod. Clanek byl totiz puvodne napsan pro pansky magazin (da-li se to tak rici) Return of Kings. I autor, jehoz praci v tomto textu prezentuju, Jack Donovan, trpi timto predsudkem a zrejme i proto tihne k pohanstvi. Nutno uznat, ze toto presvedceni ci predsudek ma jiste opodstatneni, nebot moderni krestanstvi je ponekud mekke az zzenstile, alespon v podani nekterych kleriku a laiku. Verim, ze mnoha chlapum pripada, ze tohle neni nic pro ne, i kdyz nahodou pociti touhu po necem duchovnim. Historicky takove krestanstvi ale nebylo. Jezis sice prisel budovat nebeske kralovstvi, tj. vlastni _gang_ v Donovanove terminologii, nikoliv vest revoluci proti rimskym okupantum, coz mu Zide a zejmena Farizejove zle vycitali. Nicmene tvrde, az zatvrzele pohanske narody Evropy nemely s krestanstvim zavazny problem. To vsak neni predmetem tohoto textu. ## Muzne ctnosti Jake jsou specificky muzske ctnosti? Abychom odpovedeli na tuto otazku, musime se podivat, jak vlastne lide zili po vetsinu sve existence zde na Zemi. Muzi tvorili male tlupy ci klany. V takove male skupine muze clovek ostatni lidi dobre poznat a muze jim duverovat. Tlupa si vymezila uzemi, ktere ji nalezelo a ktere strazila proti ostatnim tlupam. Ostatni tlupy tvorili ti druzi, ktere clovek dobre neznal a neduveroval jim. Muzi tedy rozdelili svet na my a oni. "My" jsou lide uvnitr uzemi vlastni kmen ci klan. "Oni" jsou ti ostatni, jimz neduverujeme nebo zatim neduverujeme. Muzi chrani to, co maji, a o cem vedi, ze to ostatni muzi chteji, at uz je to zeme, dobytek, zeny nebo cokoliv dalsiho. Takto fungovaly lidske komunity pred rozvojem civilizace a vlastne vetsina lidi tak zila i potom. Clovek muze dobre znat zhruba kolem 150 lidi. Ve vetsich skupinach se vztahy vice formalizuji, zakladaji se na povinnostech a pravidlech. Jinymi slovy prestavaji byt osobni. Tento zpusob zivota a z nej vychazejici vnimani sveta mame dane od Boha, geneticky ci evolucne, jak kdo chce. Neni to neco, co muzeme snadno zmenit a je patrne nejlepsi tuto skutecnost brat takovou, jaka je. To je jeden z duvodu, proc socialismus a podobne systemy nemohou nikdy fungovat, i kdyz mam podezreni, ze jejich autori (Marx a dalsi) ani nepocitali s tim, ze by fungovaly, proste jen potrebovaly vhodny nastroj k rozlozeni existujicich struktur. Ale to opet odbocuju. Co z toho vyplyva? Mala skupina muzu mimo civilizaci bojuje o preziti, coz predevsim znamena lov a boj. K temto aktivitam jsou lepe vybaveni muzi nez zeny. Pokud preziti a dobre zivobyti skupiny zavisi predevsim na muzich, co by mel muzsky clen tlupy ocekavat od ostatnich muzskych clenu? Na tuto otazku odpovida Jack Donovan ve sve knize _The Way of Man_ (Cesta muze). Jsou to: - sila, - odvaha, - mistrovstvi - a cest. Jsou to funkcni a takticke ctnosti, nikoliv eticke. Moralni ctnosti lze pestovat jenom na miste, ktere je dostatecne zabezpecene (zde uplne nesouhlasim, ale k tomu se jeste dostanu). To jsou vlastnosti, ktere jsou zapotrebi k zabezpeceni hranic uzemi, ktere tlupe nalezi. Jde vlastne o schopnost osvedcit se v boji. Anglicke slovo _virtue_ cili ctnost pochazi z latinskeho _virtus_, ctnost, puvodne muzna ctnost, schopnost obstat v boji. ## Sila a odvaha Tyto ctnosti jsou jasne. Zejmena v kontextu bitvy. Kdyz mluvime o _sile_, rec je o fyzicke sile, tj. schopnost svalu vyvinout tlak a v sirsim smyslu uplatnit svou vuli na sobe, na okolnim prostredi a na jine lidi. Ve fyzickem svete, kde zijeme, je fyzicka sila nutnosti. Umoznuje pohyb i schopnost vzdorovat. Sila je nutnym predpokladem ostatnich ctnosti. V boji ma silak neoddiskutovatelnou vyhodu nad slabym clovekem, i kdyz ve hre jsou i jine faktory jako rychlost nebo dovednosti, intelekt jenom v male mire. Sila je take patrne jedina vec, ve ktere maji muzi jednoznacnou prevahu nad zenami, at uz se feministkam libi nebo ne. Dle meho soudu maji muzi prevahu i ve sfere intelektu, ale zde neni nase prevaha ani zdaleka jednoznacna a navic je tu patrna urcita komplementarita v intelektualnich sklonech - muzske mysleni tihne spis k objektum a abstrakcim, zenske ke vztahum a osobam. Proto zeny voli spis humanitni obory, zatimco muzi technicke a filozoficke. Odvaha je zde take minena v prve rade jako _odvaha v boji_. Samozrejme existuji i jine druhy odvahy, stejne jako jine druhy sily, ale vsechny se odvozuji od odvahy v boji. Odvaha je schopnost jednat primerene i tvari v tvar moznosti vlastniho zaniku nebo alespon velkemu nebezpeci ci risku. Ciny bez nasledku nevyzaduji odvahu. Latinske _virtus_ nebo recke _andreia_ se vztahuji prave k odvaze, zejmena k agresivnimu vykonu v boji. Donovan uvadi pribeh, ktery se udal v rannych dobach rimske republiky. Volne prevypraveno, nikoliv doslovny citat. > Etrusky kral Porsenna v te dobe oblehal Rim. Gaius Mucius, mladik z patricijske rodiny, pozadal Senat o svoleni vplizit se do etruskeho tabora a zabit Porsennu. Omylem vsak zabil Porsennova tajemnika, nasledne byl zajat jeho strazemi a predveden pred krale: "Jsem Gaius Mucius, obcan Rima. Prisel jsem jako nepritel, abych zabil sveho nepritele a jsem pripraven zemrit stejne, jako jsem pripraven zabit. My, Rimane, bojujeme statecne a kdyz nepritel uderi, statecne snasime utrpeni. Nejsem jediny, kdo smysli timto zpusobem. Za mnou stoji cela rada tech, kdo touzi po stejne cti." Porsenna hrozil, ze hodi Gaia Mucia do ohne. Gaius Mucius odpovedel tim, ze sam strcil ruku do ohne. Jak se maso palilo, sdelil Porsennovi: "Pohled na me a vez, jak nicotna vec je telo pro toho, kdo hleda velkou slavu." Kral odpovedel Gaiovi Muciovi, ze by ho velmi chvalil za jeho odvahu, kdyby patril k nim. Nasledne ho propustil, ale Gaius Mucius mu rekl, ze ve meste jsou dalsi tri stovky Rimanu ochotnych se obetovat, aby zachranili sve mesto. Pokud bude oblehani trvat, jeden z nich urcite uspeje pri dalsim pokusu zabit krale. Porsenna radeji vyslal posla s nabidkou uzavreni miru. Gaius Mucius si vyslouzil prezdivku _Scaevola_, coz znamena Levoruky, za to, ze prisel o pravou ruku v ohni. ## Mistrovstvi a cest Dovednost ci _mistrovstvi_ je ctnost spis pestena nez dana do vinku. V boji neni rozhodujici jenom sila, ale i technika a dovednosti v zachazeni s nastroji, vcetne vlastniho tela. Vrozeny talent dava cloveku jistou vyhodu, kterou vsak cileny rozvoj urcitych dovednosti dokaze eliminovat. Mistrovstvi v zachazeni se zbranemi neodmyslitelne patri k etosu valecnickych kast snad vsech svetovych kultur. V dobach miru pak valecnici pestovali dalsi dovednosti: napr. japonsti samurajove se venovali umeni cajoveho obradu, evropska slechta lovu, jizde na koni, tanci nebo micovym hram, obe skupiny se venovaly literature, nebot umeni pera bylo vzdy neodmyslitelne spjato s umenim mece. Nicmene vsechny tyto cinnosti byly vzdy druhotne. Slechta, pro kterou valecne umeni prestalo byt hlavni cinnosti, ztratila smysl sve existence a jeji vysady opravnenost. Obecne by se dalo rici, ze mistrovstvi je touha a schopnost muze kultivovat a prokazovat zdatnost a odbornost v technikach, ktere pomahaji k uplatneni vule nad sebou samym, nad prirodou, zenami a jinymi muzi. Ma co docineni se sobestacnosti, schopnosti stat na vlastnich nohach a umet si poradit. V primitivnich podminkach mluvime o lovu a valce. V moderni civilizaci je situace komplexnejsi. Mistrovstvi ve smyslu touhy ovladnout prirodu odlisuje cloveka od zvirat. Reputace muze v ocich jeho muzskych souputniku se nazyva _cest_. Tyka se zejmena ostatnich ctnosti, tedy sily, odvahy a mistrovstvi. Muz musi byt skupiny hoden, musi ji prokazovat sve sluzby a dokazovat svou uzitecnost. Je to otazka sounalezitosti uvnitr skupiny a jak se skupina jevi navenek, vuci ostatnim skupinam. Standard, jaky skupina prezentuje, ji chrani pred utoky ostatnich skupin. Proto je z hlediska preziti skupiny nebezpecne, kdyz se nektery z jejich clenu nestara o svou reputaci. Kdyz je mu jedno, co si nem ostatni mysli nebo kdyz okate opovrhuje muznym kodexem gangu a nestara se o silu, odvahu nebo zdatnost. To znamena nedostatek respektu v vuci skupine. Nikdo neni nejlepsi v kazdem ohledu. Vsichni mame sve nedostatky. Selhani muznosti spociva v nedostatku sily, odvahy nebo zrucnosti. Proto je muzske spolecenstvi prirozene hierarchicke. Urcita submisivnost je nutna, nebot umoznuje kooperaci. Kdo je bliz idealu muznosti, byva vyse v hierarchii skupiny. Na druhou stranu, pokud je nekdo v nejakem zasadnim ohledu deficitni, ostatni maji tendenci mu pomoci za predpokladu, ze nepohrda kodexem muznosti, kterym se skupina ridi, nebo se nesnazi vytvorit nejaky nahradni standard, ve kterem by prirozene vynikal (viz ruzne nerdske subkultury). Handicapovani muzi mohou skupine slouzit jinym zpusobem nez v boji a v dobach miru hraji dulezitou roli i jine ctnosti nez sila a odvaha. Pestuji se obcanske ctnosti, svedomite plneni nabozenskych povinnosti apod. Maskulinni muzi negativne reaguji na zzenstilost. Zzenstilost nema nic spolecneho se zenami. Je to chovani vyznacujici se neprimerenou ochotou podridit se jinemu muzi. Homosexualita je extremni formou takoveho chovani. Homosexualy a zzenstile muze skupina casto nasilne vyobcuje ze sveho stredu. A pokud je toleruje, pak maji status polomuze ci ani-muz-ani-zena, jichz se skutecni muzi strani. Vsechny ctyri takticke ctnosti maji co cinit s nasilim, stejne jako muznost samotna. Prave proto maskulinita nevoni modernim elitam. ## Dobry clovek a spravny chlap Tady si Donovan trochu hraje se slovy. Anglictina ma pro slovo clovek i muz stejny vyraz: _man_. A Donovan dava do protikladu "being a good man" a "being good at being a man" cili byt dobry clovek a byt dobry v tom byt muz, coz prekladam jako dobry clovek vs spravny chlap. Byt spravny chlap povazuje Donovan za zaklad a byt dobry clovek povazuje za neco jako nadstavbu. V urcitem smyslu to je pravda, v jinem zase ne. Byt dobry clovek a zaroven slaboch nefunguje. Slaboch patrne nezustane dobrym clovekem dlouho. Uz to naznacuje, ze mezi etickymi a taktickymi ctnostmi je hlubsi souvislost nez mezi zakladnou a nadstavbou. Jako krestan a metafyzicky realista vidim eticke principy jako soucast vnejsi reality. Jakkoliv muze byt zivot gangu tvrdy a zdanlive postrada prostor pro vyssi etiku, moralni principy jsou vzdy pritomne prave proto, ze jsou soucasti reality. O tom svedci fakt, ze vsechny velke civilizace vyznavaly podobne principy. Gangy, ktere je zalozily, ucinily vnejsim to, co bylo pritomne vnitrne ci v latentni podobe. Jejich vudcove nemeli na vyber, pokud chteli vybudovat funkcni spolecnost. A moc, kterou timto zpusobem ziskali, byla dostatecnou motivaci. Ostatne Donovan sam pise o kus dal, ze jednou z prvnich veci, kterou udelal Romulus po zalozeni Rima, bylo ustanoveni kultu, tedy bozstev a ritualu k jejich uctivani. Zopakuju-li myslenku z pocatecnich odstavcu, samotne vyssi eticke ctnosti jako nezabijes! ci nesesmilnis! nejsou specificky muzske ctnosti. Myslim, ze eticke a takticke ctnosti jsou neoddelitelne spjate a vytvareji pojivo, jimz drzi spolecnost pohromade. Je mezi nimi urcite napeti, ale nemohou existovat nezavisle na sobe, aniz by nedochazelo k nezadoucim extremum. Nasili bez moralky je krutost, moralka bez nasili je bezzuba. Feudalni stredovek se snazil resit napeti mezi civilizovanym zivotem a zivotem gangu. Carlsbad uvadi snahu vladcu a cirkve (Bozi smir) regulovat, nikoliv zcela zakazat potycky mezi pany. Co kdyz mir neni nepritomnost valky, ale jeji regulace? Zivot gangu je soupereni a spoluprace zaroven. Vrcholem tehdejsich snah sladit funkcnost a etiku, nebo v sirsim smyslu svetske a duchovni, byl stredoveky ideal mnicha bojovnika, ktery po temer dve staleti zosobnovali templari. ## Simpanzi a bonobo V risi zvirat jsou nasimi nejblizsimi pribuznymi opice. Je zajimave porovnat zivotni styl simpanzu a opic zvanych bonobo. Simpanzi zivot je vice podobny zivotu historickeho nez soucasneho cloveka. Simpanzi zijou v hierarchicky usporadanych tlupach. Samci bojuji mezi sebou o socialni status, ale spolupracuji proti vnejsimu nepriteli. Maji sve uzemi, ktere haji. Mladata muzskeho pohlavi v dospelosti opousti matku a stavaji se cleny tlupy, tzn. pridruzi se k otci. Samec dava najevo svou dospelost tim, ze zacne fyzicky napadat samice kolem sebe. Simpanzi podnikaji najezdy proti okolnim tlupam. Samice se pridruzi k tlupe sveho druha, netvori vlastni skupiny. Naproti tomu zivot opic bonobo je neco jako raj hippies. Hlavni slovo v jejich spolecenstvi maji zeny. Samice tvori skupiny, ktere utnou v zarodku jakykoliv pokus samcu narusit zivot skupiny. U mladat je znama matka, otec vetsinou nikoliv, protoze samice nemaji stale druhy. Bonobo jsou mene nasilni nez simpanzi. Ovladaji mnohem mensi uzemi. Vedci zkoumajici tyto druhy vidi zasadni rozdil ve stravovani, ktere povazuji za zdroj socialnich rozdilu mezi obema druhy. Bonobo se zivi spis rostlinou stravou, zatimco simpanzi maji radi cerstve maso a jejich samci lovi. Pro bonobo je strava snadno dostupna, zato simpanzi jsou schopni obyvat i uzemi, kde je jejich prirozena strava vzacnejsi. Pro levicove uvazujici intelektualy jsou bonobo vzorem, jak by mela vypadat lidska spolecnost. A protoze levicove uvazujici intelektualove tvori soucasnou elitu, spolecnost pod jejich vedenim se stava spolecenstvim bonobich masturbatoru. Velky stat je cilem liberalu a feministek, je v souladu s cestou zeny. Cesta muze je cesta gangu a gang je v rozporu se soucasnym usporadanim. *) Samci bonobo bezne masturbuji, zatimco simpanzi ve volne prirode nikdy. Delaji to pouze v zajeti. Zajimave a alarmujici v tomto ohledu je, ze stoupa pocet muzu, kteri davaji prednost masturbaci pred skutecnym sexem se zenami. Cisla, ktera Donovan uvadi, jsou z USA, ale je docela dobre mozne, ze se to zdaleka netyka jenom USA. Podle soucasnych elit je nasi budoucnosti byt uredniky a masturbovat v neosobnim soukoli korporaci a moderniho vsemocneho statu, zatimco to neni tak davno, co jsme meli dustojnost a cest. *) Masturbaci zde Donovan mysli take dalsi nahrazkove cinnosti, ktere uvolnuji muzskou agresivitu. Sport nebo alespon sledovani zapoleni jinych muzu v televizi, intelektualni cinnost apod. To neznamena, ze intelektualni cinnost ci volnocasove aktivity nejsou zapotrebi nebo ze nemaji zadny vyznam. Znamena to pouze, ze nemohou plne nahradit cinnosti, ktere obnaseji velky vydej sily a velky risk. ## Co je v zivote nejlepsi? Muzi jsou v prumeru silnejsi, jsou vice ochotni riskovat a maji vetsi touhu ovladnout okolni svet nez zeny. Ale tyto schopnosti je nutne kultivovat. Muz musi riskovat, aby se naucil odvaze, musi cvicit, aby byl silnejsi. K tomu potrebuje prilezitosti a tech je v modernim, civilizovanem zivote plnem technologickych vymozenosti poskrovnu. Uz Gilgames si stezoval, ze zivot v civilizovanem meste ho ubiji a zotrocuje. A proto se vydal se svym pritelem Enkiduem za dobrodruzstvim. Jaka je tedy odpoved na otazku v nadpisu? Cesta muze je cesta gangu a ktery gang byl hroznejsi nez hordy mongolskych najezdniku. Nejslavnejsi z nich, Cingischan, pry kdysi prohlasil: > Nejvetsi radosti muze je vitezstvi: rozdrtit nepratele a hnat je pred sebou. Jezdit na jejich konich a vzit jim jejich majetky. Videt slzy v ocich tech, kdo jim byli drazi, a sevrit v naruci jejich zeny a dcery. ## Zastavit stat Cilem civilizace je eliminovat praci a risk, ale svet se zmenil vice nez my. Nase tela touzi po namaze a sexu. Nase mysl chce risk a konflikt. Jenze civilizace, reprezentovana modernim statem, se sama sebe nevzda. Musi nastat novy _temny vek_, protoze politickou akci soucasny stav patrne nelze zvratit. Zivot gangu je v rozporu se zivotem statu, prestoze stat byl puvodne zalozen jako gang. Soucasny stat, soucasna moralka vidi muzskou agresivitu jako problem a snazi se ji vymytit nebo presmerovat k nahrazkam. Sport je jedna z moznosti, intelektualni cinnost dalsi, ale intelektualni cinnost neni specificky muzska, zeny se ji mohou ucastnit take a navic kazdy neni intelektualne obdaren. Nahrazky mohou fungovat jen po omezenou dobu. Je treba, aby lide ztratili duveru ve stat, v globalni instituce. Prosperita, bezpeci a globalismus je _cesta zeny_. Oslabeni techto veci je _cesta muze_. Po zklamani ze statu a civilizace nasleduje chaos. Gangy muzu pak restartuji svet. Nebude to pekne, ale bude to opravdove. => 2020-11-15-zboznost-pieta.html [Zboznost a pieta (dle mnicha Aurelia)] => https://www.returnofkings.com [The Return of Kings] => https://www.jack-donovan.com/ [Jack Donovan] => https://carlsbad1819.wordpress.com [Nigel T. Carlsbad] => 2020-11-17-pacifismus-je-neudrzitelny.html [Pacifismus je neudrzitelny]