Date: 2020-11-17 19:00:00 Tags: historie nabozenstvi politika Desc: Predstavujeme krestanskeho valecnika par excellence. # Oblehani Malty Navazuju zde na predchozi text o filozofii gangu, nebot tento pribeh dobre ilustruje vylozene principy a _cestu muze_ celkove. Zaroven potvrzuje Aureliovu exhortaci, ze pieta je muzna ctnost, "zasvecena ochrane lidi", abych naseho mnicha citoval doslova. ## Velke oblehani Malty 1565 Prave jsem docetl historicke pojednani Ernle Bradforda _The Great Siege of Malta 1565: Clash of Cultures_. Vypravi o neuspesnem pokusu Otomanske rise dobyt Maltu. Malta je maly, chudy a relativne bezvyznamny skalnaty ostrov, presneji receno souostrovi. Avsak strategicky velmi dulezite misto. Dobyvatel hodny toho jmena vi, ze Malta je zakladna, odkud lze napadnout Sicilii a posleze celou jizni Italii. Zejmena dobyvatel, jehoz cilem je expanze islamu. ## Protivnici Sultan _Sulejman Veliky_ byl takovym dobyvatelem. Byl to take silny panovnik, ktery zreformoval a zlepsil vladu ve sve zemi. Proto mu Turci rikali "Zakonodarce". Behem jeho panovani dosahla Turecka rise sveho vrcholu a byla nejvetsi vojenskou moci tehdejsiho sveta. Jeho jednotky si podmanily cely Balkan a velkou cast Uher. Zastavila ho az Viden v roce 1529, coz byla jedina vetsi porazka, kterou ve svych vybojich utrpel. Ne nadarmo se honosil titulem Dobyvatel Vychodu a Zapadu. Evropa ho respektovala a poctila ho prizviskem "Veliky". Jeho rise se rozprostirala od Rakouska po Persky zaliv a brehy Arabskeho more. Prestoze mu bylo uz sedmdesat let, jeho elan nepolevoval a dobyti maleho ostrova uprostred Stredozemniho more mela byt jenom mala epizoda v jeho valecnych planech. Psal se rok 1565 a Malta byla sidlem _Radu spitalnich bratri sv. Jana Krtitele Jeruzalemskeho_, tez znamych jako _Johanite_ nebo pozdeji jako _Maltezsti rytiri_. Ukolem rytirskeho bratrstva byla pomoc trpicim, proto rad zakladal nemocnice cili spitaly v mistech sveho pusobeni. Odtud take jeden z ceskych nazvu radu - _spitalnici_. Dalsim ukolem byla ochrana vericich na poutich do Jeruzalema ci obecneji ochrana krestanstva pred islamem. Rad byl zalozen kratce po dobyti Jeruzalema za prvni Krizove vypravy, kde take bylo jeho sidlo. Rad dale zakladal komendy po cele Evrope, aby mohl financovat i jinak podporovat sve valecne aktivity na Vychode. Sidlo radu se menilo podle toho, jak muslimove postupne vytlacovali krestany z Blizkeho vychodu. Po ztrate Rhodu, jenz dobyl prave Sulejman Veliky, byli rytiri temer osm let bez domova. Az v roce 1530 daroval cisar Karel V. bratrum ostrov Malta. Neurodna skala po malebnem a zelenem Rhodu. Strategicky vsak mnohem lepsi misto, nebot odtud mohl Rad mnohem ucinneji obtezovat turecke lodstvo, zejmena obchodni, coz Sulejmanovi kazilo, spolu s dnou, dobrou naladu. V cele radu stal _Jean Parisot de la Valette_, patrne nejvetsi a nejtvrdsi ze vsech dosavadnich velmistru radu. Primo zosobneni rytirskych i krestanskych ctnosti. Prave s nim se chystal Sulejman Veliky zkrizit zbrane. Stejne jako Sulejman i la Valette uz prekrocil sedmdesatku. Komu v te dobe bylo sedmdesat, musel byt velice silny clovek. La Valette mel za sebou pestry zivot. Pochazel z vysoce urozene provensalske rodiny. Mezi jeho predky byli rytiri, kteri bojovali v krizovych vypravach po boku sv. Ludvika. Byl vynikajici vojak, mluvil nekolika jazyky, vcetne arabstiny a turectiny. Tyto jazyky se naucil, kdyz byl zranen, prisel o svou lod a rok prezival jako otrok na turecke galere. V tech dobach to nebylo nic neobvykleho, kolo stesteny se otacelo nepredvidatelne a kdokoliv mohl padnout na same dno behem nekolika hodin. Kazdopadne clovek, ktery tohle vsechno prezil, jehoz cely zivot byl nepretrzity valecny stav a pritom se dozil sedmdesatky, musel byt neuveritelne tvrdy, fyzicky zdatny a psychicky odolny. ## St. Elmo Turecka flotila priplula v polovine kvetna a okamzite zahajila oblehaci prace. Turci se zachovali predvidatelne a zautocili na jednu ze tri radovych pevnosti, St. Elmo. Byla to chyba, jedna z mnoha, jichz se Turci dopustili. Nebyla to velka pevnost, mela padnout behem par dni, ale turecka armada si na ni vylamala zuby. Oblehani trvalo mesic a Turci prisli o spoustu muzu. Jedna prihoda ukazuje la Valettovu neustupnost, predvidavost a znalost psychologie jeho rytiru. Kdyz oblehani St. Elmo trvalo uz dlouho, obranci byli unaveni, zdecimovani a temer nikdo nebyl bez zraneni, zhruba padesatka mladsich rytiru napsala velmistrovi dopis, ve kterem ho zadala o svoleni zautocit proti turecke presile a slavne padnout. A ne cekat jako prasata na porazku v polorozpadle pevnosti, jejiz situace je beztak beznadejna. La Valette chapal rozpolozeni svych muzu. Neslo o zbabelost. Vedeli, ze zemrou, chteli si jen vybrat zpusob smrti. Tady je treba poznamenat, ze na svou dobu slo o unikatni delostreleckou operaci. Turecke delostrelectvo ostrelovalo St. Elmo nepretrzite, od rana do vecera, cely mesic s nekolika prestavkami, kdy se Turci pokusili vzit vytvorene prulomy zteci. Totez pokracovalo na zbyvajicich dvou radovych pevnostech. K tak masivnimu nasazeni delostrelectva nedoslo nikdy predtim a patrne i dlouho potom. Nepretrzita kanonada mela nejen znicit hradby pevnosti, ale i demoralizovat jeji posadku. Smrt, zraneni, hluk, prach ve stale teplejsich dnech jizne polozene Malty skutecne nebyla prochazka ruzovou zahradou. La Valette vyslal tri rytire, aby zkontrolovali stav pevnosti a jejich obrancu. Dva z nich konstatovali, ze situace je sice kriticka, ale pevnost se da jeste par dni udrzet. Treti, neapolsky rytir Castriota, si nebral servitky. Rekl jim, ze situace neni ani zdaleka beznadejna. Pry staci cerstvi muzi a cerstvy pristup k potizim. To mlade rytire rozhnevalo a kriceli na nej, at s nimi zkusi pobyt v pevnosti alespon jeden den. Triclenna komise podala stejny report i velmistrovi. Rytir Castriota zadal o svoleni, aby rekrutoval dobrovolniky, kteri by nahradili stavajici posadku St. Elmo. Sam je povede, aby dodal vahu svym slovum. Svoleni dostal a behem hodiny sehnal sest set dobrovolniku, kteri s nim pujdou na St. Elmo. La Valette patrne nemel v umyslu tam posilat tolik vojaku. Chtel na potizisty zapusobit jinak. Vzkazal jim, ze rytir Constantino Castriota shromazdil sbor dobrovolniku, kteri je pujdou na St. Elmo vystridat. Jakmile sbor pristane, rytiri, co napsali petici, se mohou nalodit a vratit se do bezpeci Konventu. Pry radeji sveri obranu pevnosti, na niz zavisi bezpecnosti ostrova, muzum, kterym muze verit. Rytiri byli zdeseni situaci, ve ktere se neocekavane ocitli. O Castriotove sboru se uz doslechli, navic dorazily i dalsi zpravy od pratel z jejich Jazyku (Rad byl rozdelen podle zemi na tzv. osm Jazyku), kteri je haneli za to, ze zneuctuji vlastni narody a zrazuji cest Radu. Jen horeli touhou dokazat, ze toto nemeli v umyslu. Vse zpecetil velmistruv sarkasmus, ktery palil vic nez jakakoliv zlostna slova. Presne mirenym uderem je pripravil o cest a zahanbil je pred celou evropskou slechtou. Po zbytek svych zivotu budou znami jako muzi, co si zachranili kuzi, ale ztratili St. Elmo. Bylo po revolte. La Valettova slova jim natolik zvedla moralku, ze uz ji nedokazalo nic otrast. Napsali velmistrovi dopis, ve kterem ho prosili, aby zadne nahradniky neposilal, ze budou poslusni veskerych jeho rozkazu. Nezautoci na nepritele, ale zustanou v St. Elmo, kde take zemrou. Mysleli, ze neprezijou ani par dni a vydrzeli jeste skoro dva tydny. ## Oblehani pokracuje St. Elmo byla nejmensi z johanitskych pevnosti. Zbyvajici dve pevnosti, St. Angelo a St. Michael se nachazely na protejsi strane zatoky. Diky proziravosti velmistra byla jejich opevneni zesilena a meli dostatecne zasoby na dlouhe oblehani. Turecka flotila musela odplout nejpozdeji koncem zari, pozdeji uz to pocasi nedovolovalo. Dalsi moznosti bylo prezimovat na ostrove. Na to by si Turci museli zajistit dostatecny prisun potravin, munice a dalsich veci. Turecka flotila privezla zhruba kolem 30 tisic vojaku. S dalsimi posilami z Alzirska a Egypta stoupl pocet Sulejmanovych vojsk na cca 40 tisic. Obranci meli k dispozici asi 9 tisic muzu a slibene pomocne sbory od vicekrale na Sicilii stale neprichazely. Oblehani trvalo dalsi dva mesice. Dva mesice nepretrziteho bombardovani a saperskych praci, obcas prerusovanych neuspesnymi pokusy o ztec. V polovine srpna bojove nadseni Turku ochablo. Dokonce i _janicari_, elita turecke armady, zacinali mit dojem, ze si Allah nepreje, aby Malta padla. Jejich ztraty byly obrovske, nekolikanasobne vetsi nez ztraty obrancu. Prikopy a pole pred hradbami byly posete hromadami mrtvol. To a otravena voda byly pricinou, proc v tureckem tabore radily nemoci, predevsim uplavice. Obrancum se nemoci vyhybaly, nebot spitalnici se ve svych nemocnicich snazili dodrzovat alespon zakladni hygienu. Jinak na tom nebyli o mnoho lepe. Zasoby se tencily, prachu a munice take ubyvalo. Pokud by Turci na ostrove prezimovali, Malta by byla ztracena. Ne, ze by se Turci nesnazili. Mnohokrat byla situace kriticka a osud obrancu visel na vlasku. Kdyz se tureckym saperum podarilo podminovat cast hradeb, kterou hajili rytiri Kastilie, sam velmistr se vrhl do boje a svou pritomnosti zvedl hroutici se disciplinu obrancu. Jeden z okamziku, kdy opet prokazal potrebnou rozhodnost. Byl pritom zranen do nohy. Od te chvile se mezi bojujicimi objevil jeste mnohokrat, aby je povzbudil. Prakticky nespal a jeho valecne zkusenosti, tvrdost a inteligence mnohokrat pomohly vyhnout se nastraham nepratel i nalehani vlastnich lidi. La Valette drzel svou linii az do konce a vyvoj udalosti mu dal vzdy za pravdu. ## Valecne obyceje Behem oblehani doslo k nekolika incidentum, ktere muzeme my, lide 21. stoleti povazovat za zbytecnou krutost a ktere vrhaji stin na jinak bezchybne rytirske jednani Jeana de la Valette. Kdyz Turci dobyli St. Elmo, nechal jejich velitel Mustafa Pasa usekat hlavy vyznacnym rytirum, resp. jejich mrtvolam. Hlavy nechal nabodnout na kuly a tela pustili po vode smerem k obrancum ve zbyvajicich pevnostech. La Valette odpovedel tim, ze nechal stit vsechny turecke zajatce a jejich hlavy vystrelit z kanonu do tureckeho lezeni. Krutost? Mozna, ale myslim, ze nesla zas tak moc nad ramec tehdejsich valecnych zvyklosti. Autor mnohokrat zminuje, jak vytecnym znalcem lidske povahy (dnes bychom rekli psychologem) la Valette byl. Vedel, ze v teto bitve jde o osud Evropy, a potreboval ukazat zejmena vlastnim lidem, ze neni cesty zpet. Vsichni od te chvile vedeli, ze rozbesneny nepritel nebude brat zadne ohledy. Podobnym zpusobem za sebou spalil mosty, obrazne i doslovne, nekolikrat. Uz samotny fakt, ze se obranci St. Elmo branili do posledniho dechu, odporoval valecnym zvyklostem. Tehdy platil zvyk, ze se obranci po prvnim prolomeni hradeb vzdaji a za to jim bude garantovan volny odchod. Svou neustupnosti dal la Valette utocnikum najevo, ze jde o boj na zivot a na smrt. *) Neco podobneho udelal Cortez pri vylodeni v Mexiku. Pry nechal spalit spanelske lode, aby svym muzum dal najevo, ze neni cesty zpet. Tak Spanele dobyli Azteckou risi. Opet platilo, ze videl dal, nez mnozi jeho soucasnici. Neslo totiz o nejakou sarvatku nebo uzemi pri mezi znesvarenymi rody. Slo o osud krestanstva. Se zakladnou na Malte byl turecky utok na Sicilii a Italii na spadnuti a i kdyby neuspel, Otomanska rise by prakticky ovladala Stredozemni more. La Valette musel mit jistotu, ze obranci udelaji skutecne vsechno, co je v jejich silach. ## Pomoc na ceste Po dlouhych odkladech a nalehani ze strany rytiru Radu dorazivsich ze vzdalenych koutu Evropy se vicekral na Sicilii, don Garcia de Toledo konecne odhodlal vyplout se spanelskymi sbory a Radovymi rytiri na pomoc napadene Malte. Koneckoncu, turecka kanonada byla slyset az na Sicilii. Necekana boure cestou rozehnala jeho flotilu a trvalo dalsich par dni, nez se lodstvo dalo dohromady. Druhy pokus uz byl uspesny. Kupodivu, turecka flotila, vedena admiralem Pialim, se zachovala dosti liknave a proti vsemu ocekavani nezautocila na krestanske lodstvo. Admiral Piali byl patrne nejslabsim clankem tureckeho veleni, nebot se dopustil mnoha chyb a prehmatu, vcetne neznalosti terenu i mistnich povetrnostnich podminek. On byl jednim z hlavnich duvodu, proc cela operace selhala. Zachranny kontingent nebyl nijak velky, nejakych 8 az 12 tisic vojaku. I to byl zrejme jeden z duvodu, proc don Garcia, jinak velice zkuseny valecnik, tak otalel s pomoci nestastnemu ostrovu. Sklidil za to ostrou kritiku, dost mozna opravnenou, vzhledem k tomu, co bylo v sazce. Turci sice utrpeli velke ztraty, ale porad byli v presile. A tady se la Valettovi podaril dalsi vyjimecny kousek. Nechal uprchnout muslimskeho otroka, ktery jakoby nahodou vyslechl zpravu, ze na ostrove pristaly pomocne sbory o sile 16 tisic muzu. Mustafa Pasa, velitel turecke pozemni armady, (dez)informaci uveril a naridil ustup. Turecti vojaci se s ulevou nalodili a cela flotila vyplula na more. Na porade s kapitany se Mustafa dozvedel o poctu nepratelskych lodi a z toho vyvodil, ze krestanske jednotky nemohly byt tak silne, jak se puvodne dozvedel. Rozhnevany Mustafa Pasa naridil opetovne vylodeni, i pres odpor admirala Pialiho. Hodlal ziskat alespon nejakou trofej, aby se nevratil k sultanovi s prazdnou. Neuspech Sulejman neodpoustel snadno. Nanestesti pro Mustafu Pasu se jednotky dona Garcii a Radovych bratri o vylodeni dovedeli a napadli demoralizovana turecka vojska. I pres jistou nedisciplinovanost netrpelivych Johanitu z Evropy utok uspel a znamenal pro Turecko dalsi zkazu. Turci se opet nalodili a tentokrat definitivne odpluli. Odhaduje se, ze z puvodnich mozna az 40 tisic vojaku se jich domu vratilo asi 10 tisic. ## La Valettuv uspech Jean Parisot de la Valette se jiz za sveho zivota stal legendou. Ne na moc dlouho, protoze oblehani prezil o necele tri roky. Vyuzil sveho vlivu na ziskani prostredku na vystavbu noveho mesta, ktere se stalo hlavnim mestem souostrovi - dnesni La Valetta. La Valette ocekaval, ze se Turci brzy vrati a chtel byt pripraven. Avsak zklamany sultan obratil svou pozornost k Uhram. *) O 120 let pozdeji, v milostivem roce 1683, utrpeli Turci drtivou porazku u Vidne diky utoku polske husarske jizdy krale Jana III. Sobieskeho. Tim skoncila slava Ottomanu i expanze islamu do Evropy. Jednalo se take patrne o nejvetsi vojensky uspech radu. Cela Evropa jinak neprilis oblibenym Johanitum blahoprala, vcetne protestantske anglicke kralovny Alzbety I. Vojensky a mnissky rad, zalozeny za krizovych vyprav, byl jiz v teto dobe stredoveky prezitek. Pamatka na dobu, kdy existovalo jednotne krestanstvo, schopne akce, ktera presahovala obzory a zajmy jednotlivych narodu a svetskych knizat. Rad byl totiz podrizen primo papezi a jednim z jeho zakladnich pravidel bylo, ze prislusnik radu nepozdvihne mec proti jinemu krestanskemu knizeti. Mnozi to chapali jako aroganci prezile instituce a v Radu videli vicemene nebezpecnou patou kolonu, ktera se nezodpovidala mistni narodni autorite. Reformace byla hlavni, ale nikoliv jedinou, pricinou, proc jednotna krestanska Evropa uz neexistovala. Rodila se nova Evropa, Evropa narodnich statu, kterou dovrsil Vestfalsky mir se svym vulgarnim pojetim _cuius regio, eius religio_. ## Fanatismus a nabozenske valky Bradfordova prace je vzacna tim, ze se casto nepousti do vlastnich uvah a nechava predevsim "mluvit dejiny". Kniha je velice ctiva a doporucuju ji kazdemu anglicky mluvicimu zajemci o historii. Presto se autor obcas nevyhne prezentaci nazoru, ktere povazuje za natolik _common sense_, ze neocekava zadnou kontroverzi. Mam na mysli ty pasaze, kde hovori o fanatismu muslimu i krestanu, o tom, jak obe skupiny veri, ze prijdou do nebe, kdyz zabijou nevericiho, a o unikatni skodlivosti tzv. nabozenskych valek. Ja to za _common sense_ nepovazuju a vysvetlim proc. Autor, jako pravy Anglican, veri, ze liberalni princip svobody nabozenstvi jednou pro vzdy tyto problemy vyresil. Otazkou svobody nabozenstvi a dalsich principu liberalismu se zabyvam zde: Pokud o fanatismu mluvi bezverec, ma tim vetsinou na mysli silnou viru. Na silne vire neni nic spatneho. Je to neco, co by mel mit kazdy verici. Jestlize nekdo, napr. knez Halik tvrdi, ze pochybnosti jsou znamkou pevne nebo dospele viry, pak se jednoduse myli a je patrne zaslepen moderni filozofii. Pochybovani je znamkou slabe viry. Silna vira nepochybuje. Silna vira znamena vzit, co se predklada k vereni a verit tomu, sec mi sily staci. To je dokonce povinnost kazdeho vericiho. Silna vira neni v rozporu s rozumem. Ani se nestavi k rozumu zady. Vira je nutna tam, kde rozum uz zadne jistoty poskytnout nemuze. Vstal Kristus z mrtvych? Rozum rika, ze to neni pravdepodobne, ale nikoliv vyloucene, pokud existuje Buh, ktery je vsemohouci. Ma-li clovek vyresenou otazku Bozi existence, neni nerozumne verit ve Zmrtvychvstani. Silna vira take automaticky neznamena nenavist vuci jinovercum. Cirkev nikdy neucila, ze se krestan dostane do nebe tim, ze zabije cloveka jineho vyznani. Nelze vyloucit, ze nekteri prislusnici kleru takove nazory meli, ale nikdy se nestaly oficialnim ucenim cirkve. Na druhou stranu neni nic spatneho na tom chranit sve blizni, coz zahrnuje i obranu spolecne viry. Je-li vira spolecnym dobrem a krestan veri, ze je, protoze bez viry je clovek odsouzen k duchovni smrti, je dobre a zadouci branit viru vsemi dovolenymi prostredky. To znamena i valkou. Krestan, narozdil od muslima, nevyznava _dzihad_, neveri v rozsirovani Kristova nabozenstvi prostrednictvim utocne valky. Ale obrana proti utocnikovi, ktery siri sve nabozenstvi ohnem a mecem, je nanejvys vhodna. _Kruciaty_, tedy krizove vypravy byly obranymi valkami. Jejich cilem bylo osvobodit Svatou zemi od muslimske nadvlady. Svata zeme nepatrila muslimum, islam ji dobyl, stejne jako vetsinu ostatnich uzemi Blizkeho vychodu a Severni Afriky, ktere puvodne byly krestanske. Katolicti knezi nesmi nosit zbran, ale laici ano. Vojak je zamestnani zcela slucitelne s nabozenstvim, jehoz prikazani zni nezabijes! Krestan ma pravo na sebeobranu. Muze byt, ze ne vsechny valky, ktere krestane vedly, byly spravedlive, tj. obranne. Muze byt, ze dokonce vetsina z nich takova nebyla, ale to neznamena, ze valka je z podstaty spatna. Valka tzv. nabozenska neni v tomto ohledu jina. Jak uz bylo receno, obrana nabozenstvi jako jednoho z nejvyssich dober je stejne nutna a zadouci jako obrana jinych dober, zachovani vlastniho zivota, vlastni kultury a narodnosti. Pokud nekdo tvrdi, ze valky vedene kvuli vire jsou nejakym zpusobem horsi nez valky jine, jednoduse se myli. Receno spolu s Donovanem, muzi brani to sve, at uz je to majetek, rodina ci nabozenstvi. I z toho duvodu si nemyslim, ze nabozenske valky jsou v jadru skutecne nabozenske. A nabozenstvi vetsinou nebyla jedina motivace (ci zaminka), ktera vehnala narody do valky. ## Valecna traumata Mala spekulace na zaver. Nekolik poslednich desetileti zejmena Hollywood prezentuje valku jako neco absolutne spatneho a zavrzenihodneho, po cem zustavaji pouze hromady mrtvol a v lidech psychicke problemy. Ale cim dale jde clovek do minulosti, tim mene nachazi neco jako traumata z valky. Predpokladejme na chvili, ze valecna traumata jsou hlavne moderni fenomen, navic do jiste miry zesileny hollywoodskou psychologickou agitaci. Proc tomu tak je? Odpovedi muze byt nekolik. Moderni mechanizovana valka natolik postrada lidsky rozmer, ze to spousta vojaku, vcetne profesionalu, spatne snasi. Moderni clovek neni schopen snaset utrapy. Moderna cloveku sebrala viru v posmrtny zivot, kde budou vsechny slzy vysuseny a vsechna stradani odstranena, a nic nam misto toho nenabidla. A tak moderni clovek zije v predstave, ze je nesmrtelny a ze ma narok na zivot bez utrpeni. Kdyz pak utrpeni prijde, je mnohem mene schopen se s nim vyrovnat. Moderni clovek zije predevsim v hlave, a proto je pro nej psychicka realita realnejsi, nez ve skutecnosti je. Odtud masovy uspech psychiatrie a psychologie. Bez technologii byli lide v uzsim kontaktu s realitou. Protoze v minulosti prezili pouze ti nejsilnejsi, byli lepe vybaveni se s drsnou realitou vyrovnat. Lide byli od malicka pripravovani na svou zivotni drahu. A to po staleti, jako v pripade Jeana de la Valette a jeho drahy valecnika. Je mozne, ze takto "vyslechteni" jedinci byli schopni podavat takrka nadlidske vykony. => 2020-11-17-filozofie-gangu.html [Filozofie gangu] => 2020-11-15-zboznost-pieta.html [Zboznost nebo pieta?] => https://www.amazon.com/Great-Siege-Malta-1565-Civilization/dp/1497637864 [The Great Siege of Malta] => 2020-10-08-proc-nejsem-liberalem.html [Proc nejsem liberalem?] => 2020-11-17-filozofie-gangu.html [Filozofie gangu]