Date: 2021-10-10 20:00:00 Tags: software desktop Desc: Proc se na mem desktopu objevil Slackware? # Slackware Linux Nedavno jsem absolvoval kolecko distro-hoppingu, tedy zkouseni ruznych linuxovskych distribuci. Pres svuj oslavny text (viz nize) jsem nakonec zavrhl FreeBSD a rozhodl se opet vstoupit do sveta Linuxu. U FreeBSD jsem se potykal s hardwarovymi problemy, konkretne se tykaly graficke karty, ktere me nakonec prestalo bavit resit. Mozna jsem se unahlil, nebot se ukazalo, ze graficka karta umirala a nakonec jsem koupil jinou. Nebyl to jediny duvod. Sprava FreeBSD vyzaduje vic uceni, nez jsem myslel a byl ochoten podstoupit. U Linuxu tento problem nemam, nebot jsem ho uz nejakou dobu pouzival. Diky sve stabilite a jednoduchosti se nejzhavejsim kandidatem na mou jedinou domaci linuxovou distribuci stal Slackware. Nejvetsim konkurentem byl Solus, velmi pouzitelne a esteticky prijemne distro s rozumnymi zaklady. Uzivatelsky velmi pohodlne, mozna az prilis. Uz jsem psal o tom, ze napodobovani windowsovske uzivatelske zkusenosti neni pro Linux dobra cesta a zde jsem ten dojem mel, aniz bych chtel Solus nejak hanet. Jsou horsi exemplare tohoto pristupu, treba Linux Mint nebo Ubuntu. Solus doporucuji kazdemu, kdo chce mit spravu pocitace co nejjednodussi, mit temer aktualni verze softwaru a vyhnout se jiste komplikovanosti spojene se spravou Ubuntu nebo Linux Mint. Tato distra, byt patri mezi uzivatesky nejoblibenejsi, jsem nikdy uplne nepochopil. Sprava Solus Linuxu je naproti tomu jednoducha a primocara. Slackware razi stejnou filozofii, jen voli jinou cestu, ktera tak uplne nepreje zacatecnikum. ## Trocha historie Slackware je nejstarsi linuxova distribuce cili distro. Vznikla v roce 1992. Jejim autorem a BDFL (Benevolent Dictator For Life) je Patrick Volkerding. Vzpominam si, jak jsem na pocatkusvych linuxovych eskapad narazil na slackware.com (odkaz vyse). Velmi strohe stranky a velmi technicke informace. Pusobilo to na mne dojmem opravdoveho Unixu a vedel jsem, ze to nedam. O rok ci dva pozdeji uz distro behalo na jednom z pevnych disku meho pocitace. Tento disk pouzivala moje manzelka, sam jsem se na Slackware prihlasoval sporadicky, vetsinou jsem jen v nepravidelnych intervalech updatoval system. Asi 4 roky Slackware delal presne to, cim je proslaveny: fungoval. Toto distro je zname pro svou stabilitu, ktera patri k jeho nejvetsim devizam. To znamena, ze updaty nikdy nic nepokazily a to nepatrne mnozstvi softwaru navic, ktere jsem potreboval, se podarilo zkompilovat bez problemu. Mne, zacatecnikovi. Co je vlastne Slackware? Cim se lisi od ostatnich linuxovych distribuci? ## 1. Nema graficky instalator To me zpocatku odrazovalo, ale byly to plane obavy. S CLI instalatorem na OpenBSD jsem nemel nikdy problem. Instalacni skript Slackware odvadi stejne dobrou praci jako graficky instalator u jinych dister a pritom je jednodussi a casto bezproblemovejsi. Jednodussi ovsem neznamena snadnejsi. Narozdil od instalatoru OpenBSD ten slackwarovsky neresi rozvrzeni oddilu na disku, takze je to na uzivateli. Programky fdisk(1) a zejmena cfdisk(1) nejsou nijak slozite na ovladani, jakmile clovek pochopi, jak oddily na HDD funguji. ## 2. Offline instalace Slackware lze instalovat zcela offline z DVD (jeho autor se prodejem instalacnich DVD zivi ci prizivuje, ale ISO soubory jsou samozrejme ke stazeni zdarma). To je jen relativni vyhoda, ale dovedu si predstavit situaci, kdy se to hodi. Samozrejme nejde o unikatni znak Slackware, na druhou stranu neni mnoho distribuci, ktere jsou tak napechovane nejruznejsim softwarem pro bezne uzivalske potreby jako Slackware. Takze v nouzi lze skutecne pouze nainstalovat z DVD, bez pripojeni k netu, a fungovat relativne bez problemu. ## 3. Nehoni terminy Jednotliva vydani Slackware mezi sebou mivaji pomerne velke mezery. Posledni release vysel v roce 2016 (verze 14.2) a teprve nyni je na spadnuti _Slackware 15_. Vyvojari nemaji pevne stanovene cykly zverejnovani upgradu a novou verzi uvolni teprve ve chvili, kdy se jim zda hotova, tedy dostatecne stabilni a robustni. Pomerne osvezujici pristup v nasem uspechanem svete, neni-liz pravda? Za to Slackware sklizi kritiku, ale neopravnene. Ve skutecnosti vyvoj pokracuje nepretrzite a vydavani updatu take. Stabilni system 14.2 ma updaty v rozmezi dni ci tydnu. Verze _current_, coz je kandidat na dalsi _release_, na kterem se pracuje celou dobu od posledniho release, vydava updaty v ramci dni. Kdo ma na svem pocitaci current (doporucuje se zkusenejsim linuxerum ci presneji slackerum), pro toho nejsou releasy dulezite. Sam jsem nakonec instaloval current, ktery je sice povazovan za nestabilni, ale vetsina uzivatelu tvrdi, ze nema problem. ## 4. Jednoduchost pred pohodlim Dalsim, rekneme filozofickym, principem teto distribuce je uprednosnovat jednoduchost pred pohodlim. Namisto grafickych nastroju pro administraci staci textovy editor a textove konfiguracni soubory, pripadne skripty. Linuxoveho zacatecnika to mozna odradi, ale ma to sve plusy: rychlost (relativni), flexibilita a hlubsi znalost OS. ## 5. Zavislosti resi admin Dalsim vyznacnym rysem, ktery muze leckdo povazovat za nevyhodu, je zpusob, jakym Slackware resi instalaci SW. Nejprve je treba rici, ze zakladni instalace systemu obsahuje mraky uzivatelskeho softwaru. Vetsinou zde najdeme nekolik programu na vetsinu beznych ukonu s pocitacem, pocinaje stahovanim fotek, konce programovanim. Pokud software, ktery potrebujeme, v zakladni instalaci chybi, je treba ho zkompilovat a nainstalovat. Slackware obsahuje zakladni instalacni nastroje, ale tyto nastroje neresi _zavislosti_, tzn. ze u komplexnejsich programu, ktere ke svemu fungovani potrebuji ruzne knihovny nebo jiny specialni software, slackwarovske instalacni nastroje tento SW automaticky nestahuji a neinstaluji. To je velky rozdil oproti valne vetsine ostatnich distribuci, ktere to delaji. Zamerne nerikam nevyhoda, ackoliv za to Slackware sklizi kritiku. Jde o jednu z oblasti, kde se projevuje preference jednoduchosti pred pohodlim. Zpocatku me to odrazovalo, ale zvyknul jsem si a nevadi mi to. Spis me obcas hnete nutnost kompilovat, presneji kdyz se kompilace nedari. Z toho duvodu davam prednost predkompilovanym balickum. Nutno ovsem dodat, ze vetsina kompilaci probehla bez problemu. Na webove strance SlackBuilds.org je cela hromada skriptu na kompilaci a instalaci SW spolu s navodem, jak na to. Neni to tak obtizne, jak by se mohlo zdat. Obtiznejsi muze byt patrani, proc kompilace selhala, pokud se tak stane. Nicmene kompilace SW neni typicka jenom pro Slackware. Arch Linux a v mnohem vetsi mire Gentoo jsou distra, kde se clovek bez kompilace prakticky neobejde. Narozdil od Slackware vsak obe distra resi zavislosti. Instalace proto muze trvat dele, nez u jinych dister, kde staci zadat jediny prikaz a nechat pocitac doresit zbytek. Nastesti jednou zkompilovane balicky lze ulozit a pouzit pro stejnou verzi Slackware na jinych pocitacich nebo pri reinstalaci. Vzhledem k pomalemu, takrka evolucnimu vydavani novych verzi systemu vydrzi kompilace pomerne dlouho. Tady se musi kazdy sam za sebe rozhodnout, co potrebuje. Pokud potrebuju nejnovejsri verzi nejakeho softwaru co nejdriv a casto updatuju nebo zkousim mnoho noveho softwaru, asi bych volil distro s predkompilovanymi balicky. Pokud chci jednoduchy prehledny system, ktery se nesnazi nic resit za uzivatele ci admina, Slackware je muj pritel. Slackwarovsky pristup mi pripada prakticky, zachovava princip KISS (Keep It Simple Stupid), tzn. vyhyba se slozitym nastrojum na spravu systemu (pro uzivatele nutnost proniknout do taju spravy Linuxu), ale pritom poskytuje vice nez rozumny _default_, tedy desktopove prostredi a spoustu softwaru pro bezne pouziti. ## 6. Zadny systemd Slackware je z tech dister, ktere nepouzivaji _systemd_. Osobne proti systemd nic nemam, zadne spatne zkusenosti, ale souhlasim s nazorem, ze neni od veci mit nekolik _init_ systemu a netlacit vsude systemd jako jedinou univerzalni alternativu, coz je dojem, ktery mnozi ziskali z velmi asertivniho chovani firmy Red Hat, jejiz tlak na vseobecne zavedeni systemd vnimali mnozi nerdi jako neslucitelny se svobodou, kterou Linux jako operacni system uzivatelum poskytuje. V tomto pripade svobodou zvolit si init system dle sveho gusta. Tolik k odlisnostem Slackware od jinych distribuci. ## Stripky uzivatelskych zkusenosti Nastaveni terminalu je dobre provest v `~/.bashrc` a sourcovat ho z `~/.bash_profile`. Normalni shell vyuziva prvni, login shell ten druhy. Takto jsou sjednocene v jednom souboru, ktery se da dle potreby upravovat. Update systemu je relativne jednoduchy. Obstarava ho prikaz `slackpkg` ve 4 stupnich: - slackpkg update (prostudovat - slackpkg install-new (noveho SW byva pomalu) - slackpkg upgrade-all (tady probiha update defaultniho SW, podle - slackpkg clean-system (snazi se odstranit veskery nedefaultni `/var/lib/slackpkg/ChangeLog.txt` soubor) okolnosti toto muze trvat pomerne dlouho, samozrejme nedochazi k updatu rucne zkompilovaneho SW) SW, tedy vse, co je pridane nad ramec zakladni instalace, pokud chceme zachovat nami instalovane programy, je treba je pridat na blacklist) Mozek je treba zapnout, byl-li instalovan novy kernel. SlackDocs doporucuji zaradit stary kernel na _blacklist_ pred spustenim upgradu. Pokud pouzivame kernel _huge_, staci spustit program zvany LiLo (Linux Loader) a je hotovo, za predpokladu, ze bootujeme pres Lilo. Pouzivame-li kernel generic, je treba vytvorit _initrd_ pomoci skriptu `mkinitrd` (viz SlackDocs). Cela vec muze byt jeste komplikovanejsi, kdyz mame pocitac s UEFI, kde se misto Lilo pouziva Elilo. Skript `eliloconfig` updatujici Elilo je ponekud primitivni a dela potiz pri dual-bootu. Dost velke potize, nebot dual-boot vlastne vubec neumi a pak nejde spustit druhy system. Nekde na webu jsem se docetl, ze je treba odstranit z oddilu ci disku, na kterem je druhy system, _bootovaci priznaky_. Nevim, zda to pomuze, nezkousel jsem, ale radeji skript `eliloconfig` vubec nepouzivam a radeji prepisuju `/boot/efi/EFI/Slackware/elilo.conf` rucne, spolecne s rucnim kopirovanim noveho _kernelu_ a _initrd_ do prislusneho adresare. Nic sloziteho, pokud clovek vi, co dela. Pri kompilaci SW je dobre pouzivat SlackBuilds. To jsou uzivatelske skripty vytvorene podle vzoru defaultnich balicku Slackware, ktere provedou kompilaci a instalaci vybraneho SW. Vyhodou je, ze instalace se provadi pomoci nastroje `slackpkg`, takze system vi o instalovanych baliccich a lze je nasledne spravovat pomoci tohoto systemoveho nastroje, tj. odinstalovat, dat na blacklist apod. SlackBuilds jsou neuveritelne flexibilni. Vetsinou neni problem upravit skript, aby zkompiloval novejsi verzi SW. Vyskytne-li se problem, vyplati se prostudovat stranky vyvojaru, ktere jsou tam vzdy uvedene a s nabytymi znalostmi udelat i hlubsi upravy instalacniho skriptu. Casto ale neni treba delat upravy vubec zadne a skripty proste funguji. Rekl bych, ze je lepsi vytvorit SlackBuild, pokud neni, nez kompilovat a instalovat primo dle obecnych pokynu vyvojaru. Je treba mit na pameti, ze Slackware instaluje SW do `/usr/bin` a nikoliv do `/usr/local/bin` jako BSD a nektere jine linuxovske distribuce a pro knihovny slouzi adresar `/usr/lib64`. To mi prislo antiintuitivni, 64bit architektura je dnes standard, tak proc Slackware nema slozku `/usr/lib32` na 32bit SW, ktereho je mnohem mene. Patrne je to dane historicky a nepredstavuje to zasadni problem, pokud na to clovek nezapomina. V neposledni rade chci zminit KDE, plnohodnotne desktopove prostredi, ktere do jiste miry pripomina Windows 10, ale ktere je v mnohem predci. Je az neuveritelne konfigurovatelne, zcela jiste nad ramec toho, co potrebuju. Proto mi prislo komplikovane a casto jsem preferoval jednodussi reseni, nekdy jen samotny window manager, coz je pouha mala cast desktopoveho prostredi, obstaravajici spravu oken. KDE je hlavni desktopove prostredi ve Slackware. Mimo to muze clovek pouzivat XFCE, Fluxbox a dalsi, mene narocne window managery. Musim rici, ze jsem si na KDE rychle zvykl a jeho neuveritelna flexibilita nastaveni mi umoznila nastavit presne to, co jsem potreboval. Je to az k nevire. Navic, a to mne prekvapilo, KDE bezi bez problemu na mem starem notebooku Lenovo Edge a neni nijak pomale, ackoliv neocekavam zadne zazraky. Potvrdila se slova tech, kdo rikali, ze ac je KDE moloch, ve skutecnosti je pomerne setrny k systemovym prostredkum. Neni vyznamne narocnejsi nez minimalisticke XFCE. Vezme si kolem 1 GB pameti. Ovladani Dolphinu, filemanageru pod KDE, je z meho pohledu idealni. Defaultni nastaveni umoznuje otevirani adresaru na 1 klik, rychle prepinani mezi jednim nebo 2 panely, taby a spoustu dalsich vychytavek, ktere shledavam uzitecnymi. Systemovy tray je prehledny, widgety moc nepouzivam. KDE umoznuje plochy, jejich tzv. aktivitam nerozumim, takze je nepouzivam. S plochama si zcela vystacim. => 2021-07-02-freebsd.html [FreeBSD] => https://www.slackware.com [Slackware] => https://getsol.us/home/ [Solus] => 2020-09-30-unikatni-unix.html [Unikatni UNIX] => https://archlinux.org/ [Arch Linux] => https://www.gentoo.org/ [Gentoo]