Date: 2022-09-10 20:00:00
Tags: kultura politika
Desc: Konecne jsem shledl dnes uz kultovni film.

# Starship Troopers

Robert A.  Heinlein je popularni spisovatel sci-fi, od nehoz jsem,
priznavam, dosud nic necetl.

## Rozladeny reziser

Jeho roman _Hvezdna pechota_ se stal predlohou pro stejnojmenny
film z roku 1997, ktery natocil reziser Paul Verhoeven.  Verhoeven
pry knihu prestal cist po druhe kapitole, nebavila ho.  Docetl ji
scenarista filmu a reziserovi ji prevypravel.  Patrne jeden z
duvodu, proc se film nijak striktne nedrzi literarni predlohy.

Vizualne Verhoevenuv film pripomina puvodni _Total Recall_ s
Arnoldem Schwarzeneggerem z roku 1991.  Nekoho mozna prekvapi, ze
se Verhoeven snazil natocit satiru na Heinleinuv militarismus.
Proto ho pomerne rozladilo, ze divaci brali film vazne a pro mnohe
je dnes symbolem toho, jak by mela Amerika fungovat.  Pro levicaky,
jako je Verhoeven, jde o _fasismus_.

## Udajny fasismus

Levice samozrejme prilis nerozlisuje mezi fasismem a militarismem.
Zrejme proto si reziser myslel, ze zobrazovanim militarismu
Heinleinovy budouci lidske spolecnosti v divacich vyvola
reminiscence na fasismus.  Jak uz bylo receno, divaci reagovali
opacnym zpusobem a nemyslim si, ze duvodem byla jejich znalost
romanove predlohy, pripadne jejich skryty obdiv k fasismuj Problem
je spis v tom, ze Verhoeven nema jasno, co fasismus vlastne je.
Podle nej plati, ze "valka z nas dela fasisty".  Proto ve filmu
chybely realne aspekty fasismu jako zbozsteni statu a
totalitarismus.

Samotny militarismus nestaci, protoze pribeh je umisten do obdobi
valky s "brouky".  Proto takovy duraz na sluzbu v armade.  Heinlein
nebyl v zadnem pripade fasista, ani militarista.  Spise
individualista a libertarian, ktery se postupne priklanel ke
konzervatismu.  Ale jako byvaly prislusnik americkych ozbrojenych
sil mel jasno v tom, ze armada je nezastupitelna instituce
postavena na zodpovednosti a povinnosti.  Ctnostech, bez kterych se
neobejde ani civilni spolecnost.  A tady se dostavame pomalu k
tomu, proc je tento film tak popularni mezi americkou pravici.

## Rimsky model

Heinlein si uz kratce po valce uvedomoval, k jakym neblahym koncum
povede americky (socialne) demokraticky system.  Videl, ze v nem
chybi jakykoliv tlak na osobni zodpovednost, coz nikdy nevede k
nicemu dobremu.  A jim navrhovany system je v pribehu explicitne
postaveny na selhani politickych systemu 20.  stoleti.  Z dnesniho
pohledu se takova predvidavost jevi jako takrka prorocka.

Jeho cilem nebyla nejaka idealisticka utopie.  Zachoval to, co mu
na Americe padesatych let prislo dobre, tedy kapitalisticky
ekonomicky system a reformoval pouze to, co dle jeho nazoru vede k
zahube, tedy demokraticky system s nezaslouzenym univerzalnim
volebnim pravem.  Vysledkem byl model, co uz zname z historie,
konkretne z obdobi Rimske republiky.

Heinleinova budouci lidska civilizace je _Terran Federation_,
republika, ktera obsahuje dve kasty ci, lepe receno, dva stavy.
Stav _civilian_ (civilista), ktery cloveku priznava bezna lidska a
mnoho obcanskych prav, ale s nimz se nepoji zadna prava politicka,
coz znamena pravo volit a byt volen.  Ta nalezi stavu _citizen_
(obcan), jenz se muze ucastnit politickeho zivota komunity.  Toto
pravo je ve skutecnosti privilegiem, ke kteremu neni povolan kazdy
clovek, ale pouze ten, kdo si odslouzi velmi tvrdou a narocnou
vojenskou sluzbu pod vlajkou republiky.  Kazdy clovek vsak ma pravo
se o toto privilegium uchazet.  Ne kazdy ovsem dokaze obstat v
narocne vojenske sluzbe.  Politicka moc je tedy odmenou za sluzbu
prokazanou republice.

Jak casto opakuje Rasczak, jedna z dulezitych postav pribehu,
_something given has no value_ (veci zdarma nemaji hodnotu).  To je
Heinleinova filozofie v jedne vete.

## Politicky manifest?

Heinlein mel politicke ambice a znal americky politicky system z
prvni ruky, nebot se sam uchazel o politickou funkci.  _Hvezdna
pechota_ mozna neni Heinleinuv politicky manifest, vzhledem k
cilovemu publiku (mladi ctenari, co ukazuje spis na moralitku), ale
do jiste miry se jim stal.  Politicky manifest liberalni utopie.
Skvely rozbor, z nehoz zde z vetsi casti cerpam, provedl Sargon of
Akkad.

At je to jakkoliv, pribeh zcela jiste reflektuje autorovo videni
sveta, vcetne politiky.

Napriklad je zde jeho nenavist ke komunismu, kterou srdecne sdilim.
Brouci jsou dokonala komunisticka spolecnost, ve ktere je potlacen
jakykoliv vyraz individuality.  Zjevne s brouky (a komunisty) nelze
vyjednavat a je nutne a jedine mozne je porazit vojensky.  Pro
brouky (a komunisty) nema jednotlivy lidsky zivot zadnou hodnotu.

Krome toho se zda, ze Heinlein byl nejen libertarian, ale i
_libertin_.  Nu, nikdo neni dokonaly.

  *) Libertinismus je volnomyslenkarstvi v oblasti mravu.

Nejsem vasnivy ctenar beletrie.  Posledni sci-fi roman, ktery jsem
cetl, byla _Duna_.  Nyni to vypada na dalsi zapis do meho
Ctenarskeho deniku.

=> https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Anson_Heinlein [R. A. Heinlein]
=> https://www.youtube.com/watch?v=kVpYvV0O7uI [The Politics of Starship Troopers]