Date: 2022-12-31 20:00:00
Tags: nabozenstvi etika spolecnost
Desc: Mala moralitka na zaver tohoto neprilis vydareneho roku.

# Pada civilizace, neco si prej!

Behem prosince jsem se shodou okolnosti dvakrat zucastnil debaty na
tema potratu.  Bylo to v kruhu rodinnem a pracovnim, zadna anonymni
debata na internetu.  A zadne zvlastni nebo originalni argumenty
nepadly:

 - plod v matcine lune jeste neni clovek,
 - matka ma pravo rozhodovat o jeho zivote.

Plus nekolik argumentacnich faulu jako snaha natlacit cele tema do
oblasti nabozenstvi, tedy iracionality, a tim prohlasit racionalni
debatu za nemoznou.

Ale je to hlavne ten _druhy_ argument, ktery ukazuje bidu
soucasneho mysleni.  Nebot jsem poukazal na to, ze nikdo nema pravo
rozhodovat o zivote a smrti druheho cloveka, pokud tento nespachal
zadny zlocin.

Dostalo se mi odpovedi, jak se asi citi matka, kdyz nosi pod srdcem
dite, ktere nechce nebo nemuze mit, napr.  pocate behem znasilneni.
Na to jsem kontroval, ze jde o etickou otazku, kterou je treba
resit na zaklade racionalni debaty.  City nemohou byt zakladem
racionalne obhajitele etiky.  Odpovedi mi bylo, ze muzou.

  *) Je zajimave, ze oba debateri pouzili stejny priklad
  znasilneni, ktery zrovna neni prilis presvedcivy.  Jsou
  presvedcivejsi priklady, napr.  ohrozeni zivota matky.

Presne tady je jadro pudla.  Kdyz reknu, ze upadek nasi civilizace
je dusledkem tohoto presvedceni, bude to znit jako nepatricne
zvelicovani, prehaneni, pripadne _slippery slope fallacy_.  Problem
je v tom, ze si lide neuvedomuji o jak dulezitou otazku jde a jak
moc na ni zavisi nejen nase prosperita, ale samotna nase existence.

  *) Argument sikmou plochou.

Nebavime se uz o potratech, ale o tvrzeni, ze moralka je veci
naseho vnitrniho pocitu ci presvedceni.  To jde vyvratit pomerne
jednoduse poukazem na to, ze se takto da obhajit cokoliv, vcetne
norimberskych procesu a nasledneho holocaustu.  Debata se pak
vetsinou stoci na otazku, zda je plod uz lidskou bytosti ci
nikoliv.

Vetsinou to nestaci.  Filozofie neni jenom intelektualni
kratochvile, ale muze byt pricinou realne zmeny v nasi psyche.
Mystikove platonske tradice by patrne souhlasili.  Mozna o to vic,
cim lehkovazneji prijimame zavery, ktere ucinil nekdo jiny.  Asi je
tu jista souvislost s Prvotnim hrichem, cimz vyvstava potreba
nabozenske doktriny a dogmat, ale to odbocuju.  Kazdopadne
intelektualni volby zpusobi, ze clovek oslepne vuci pravde az do
stavu jiste zatvrzelosti, kdy je pro nas prakticky nemozne zmenit
vlastni smysleni svepomoci, bez pomoci zvenci, bez Milosti.  To je
duvod, proc i lide inteligentni a v mnoha ohledech zkusenejsi nez
ja, nejsou schopni ci ochotni pochopit.  A take duvod, proc doslo k
Potope a zkaze Sodomy a Gomory.

Vychazi-li eticky system z nasich vnitrnich pocitu, dopravame si
svobodu, jez nam nenalezi a v konecnem dusledku se pasujeme na sve
vlastni soudce.  Tim uzurpujeme misto samotneho Stvoritele.  Jinymi
slovy, pokud urcujeme pravidla pouze my, pak nejsou zapsana v
samotne strukture reality.  A samozrejme zadny konecny Soudce
neexistuje, viz znamy vyrok soudce Kennedyho ze SCOTUS:

  > At the heart of liberty is the right to define one's own
  concept of existence, of meaning, of the universe, and of the
  mystery of human life.

To je samozrejme zhoubna predstava.  Neco, za co na pocatku veku
Buh trestal vodou (Potopa) a ohnem (Sodoma a Gomora).  Pozdeji
slibil, ze uz se takto angazovat nebude.  Mozna se mame presvedcit
o tom, ze si zkazu podobnych rozmeru dokazeme privodit sami.
Nemusi jit o tak spektakularni zalezitost, jakou je jaderna
katastrofa, ale bolet to bude podobne.  Neverim, ze jsme na konci
svych dnu, ale nemohu vyloucit ani tuto moznost.

  *) V srdci svobody je pravo definovat sve vlastni pojeti
  existence, vyznamu, vesmiru a tajemstvi lidskeho zivota.

Prilis melodramaticke?  Mozna.  Druhy prichod asi neni na poradu
dne, ale zanik naseho zpusobu zivota je bezpochyby na dohled.
Alespon pro toho, kdo ma oci k videni.  V jadru obecne neschopnosti
to videt a tim padem mit moznost neco podniknout, je presvedceni,
ze jsme tvurci nasi vlastni reality, vcetne reality moralni.

Neni to tak troufale tvrzeni, jak to na prvni pohled vypada.
Vezmeme v uvahu napr.  teorii genderu.  Zadny gender neexistuje,
rozlisovani mezi pohlavim a genderem je zcela plane a
neopodstatnene.  Ale diky nemu maji nekteri problem rozlisovat
skutecne existujici pohlavi, ktera jsou dve, zatimco 54 typech
genderu, coz jsou spise oznaceni pro ruzne druhy dusevnich chorob.
Pripad genderu neni zdaleka ojedinely.  Napr.  ukazatel HDP ma
podobne nepatrny vztah k realite.  Tim padem sila zapadnich
ekonomik merena timto ukazatelem je notne nadhodnocena.  Po exportu
prumyslove vyroby od Ciny a dalsich zemi tretiho sveta se udajna
sila zapadnich ekonomik opira z valne casti o financni sektor.
Protoze penize nejsou kryty zlatem ani jinymi komoditami, vetsina
HDP prvniho sveta je nafouknuta bublina.

Spolecnost, ktera zacne utvaret vlastni realitu (zvykovou, pravni),
ktera nekoresponduje se skutecnou skutecnosti, vytvari jen dalsi
komunistickou utopii, ktera se ve srazce se skutecnym svetem
rozpadne jako domecek z karet.

Tak stastny novy rok a necht je nam Buh milostiv!