Date: 2024-01-15 22:47:16 Tags: politika nabozenstvi spolecnost civilizace Desc: Jedno me trestuhodne opomenuti. # Znovu identita E. Michael Jones je jednou z klicovych postav americke katolicke disidentske sceny. Badatel a vydavatel casopisu _Culture Wars_. Dlouho jsem ho opomijel, nebot jsem mel o jeho praci zkreslenou predstavu. Povazoval jsem ho za dalsiho z rady katolickych tradicionalistu, kritika 2VK, jehoz knihy sem tam nekdo doporucuje. Prace dr. Jonese pokryva mnohem vetsi pole a povazuju za svoje selhani, ze jsem ho tak dlouho ignoroval. Identita je jedno z temat, ke kterym ma hodne co rici. Mohu smele konstatovat, ze me chapani teto otazky postavil v mnoha ohledech na hlavu. Identitou jsem se nedavno zabyval v techto textech: ## Prazdne pojmy Posledne jsem se priklonil ke Greerovi v jeho sporu s Kruptem ohledne belosske identity. E. Micheal Jones (EMJ) nesouhlasi. Podle nej je pojem "beloch" pouha mentalni kategorie bez realneho obsahu. Totez plati pro pojem "cernoch". Rasa neni zdrojem identity. Beloch proste znamena necernoch a kredibilitu, kterou tento pojem ma, ziskal pouze z konfrontace mezi obema rasami. Rasa ale neni skutecna identita. Jakou spolecnou identitu maji matka Tereza a Josef Stalin, oba belosi? Skutecna identita je etnicka a nabozenska. Nabozenstvi cloveku rika, jak ma jednat a skrze svou matku mluvi jazykem, coz z neho dela prislusnika daneho etnika. Pristehovalecke komunity si takove identity privezly sebou ze stareho kontinentu. Podle EMJ se vsak etnicka cast identity vytraci po 3 generacich a zustava pouze nabozenska. Spojene staty tedy maji celkem 3 identity: protestanti, katolici a Zide. Jednotlivec v politickem boji neznamena nic, skutecnou politickou moc ma skupina. Dynamika politickeho boje v USA ma zaklad v soupereni techto 3 skupin. Spojene staty zalozili protestanti. Katolici a Zide prisli az v pristehovaleckych vlnach v 19. stoleti. Do padesatych let 20. stoleti byla Amerika segregovana. Na Jihu byla segregace zalozena na rase, na Severu na etnicite a nabozenstvi. Byla to doba, kdy Amerika byla nejbliz principu zastupitelske demokracie, protoze skupiny mely sve politicke reprezentanty. To vse ukoncil projekt socialniho inzenyrstvi zvany _Civil Rights Movement_ (CRM), v jehoz cele stal Martin Luther King, ktery prinesl zruseni segregace doprovazene naslednym prilivem cernosskeho obyvatelstva do mest. Vznikla dynamika bili vs cerni, alespon navenek. Ve skutecnosti slo o invazi cernych protestantu z Jihu do katolickych komunit na Severu (Chicago). EMJ to nazyva etnickymi cistkami. Mesta ztracela svuj komunitni chararkter a doslo take ke zmenam v urbanizaci. Ustavni soud posvetil princip bourani obytnych domu ve prospech stavby vyskovych budov, pokud je to ve verejnem zajmu. Vysledkem byl fenomen _white flight_, tedy opousteni etnickych komunit bilym obyvatelstvem a jejich stehovani do smisenych oblasti, casto predmesti. Likvidace jejich skutecnych identit a nahrazeni falesnou bilou identitou konzumenta zbozi z Walmartu a marvelovek z Hollywoodu. ## Jak k tomu doslo? Rozhodnuti ustavniho soudu v roce 1954 ohledne pravni nepripustnosti segregace bylo zalozeno na zidovskem vyzkumu. Da se rici, ze CRM bylo vysledkem zidovsko-cernosske ci zidovsko-protestantske aliance, pricemz cerni zde fungovali jako _proxy warriors_. Jejich invaze na Sever byla financovana penezi z Fordovy nadace a dalsich organizaci. *) O tomto zidovskem vyzkumu bude rec dale. Koreny teto spoluprace musime hledat dale v minulosti. Zide byli silne reprezentovani v levicovych hnutich v prvni polovine 20. stoleti, viz napr. bolsevicka revoluce v Rusku. Byli ovsem silne reprezentovani i na Wall Streetu a spolupracovali s tehdy vladnoucimi WASP (White Anglo-Saxon Protestans), potomky zakladatelu USA. Dynamika etnickych cistek, ktere pouzili bolsevici v Rusku, se mela stat vzorem pro podobny proces v USA. Lenin, Stalin i komunisticka Internacionala premysleli, jak vyuzit cerneho potencialu v revolucnim boji. Mimochodem, jeden ze zpusobu, jak naklonit cerne bratry komunisticke myslence, byl ozenit je s beloskou (Zidovkou). Zkouseli ruzne zpusoby, ale rozhodnuti ustavniho soudu z roku 1954 konecne uvedlo udalosti do pohybu. *) Solzenicin nazyva bolsevickou revoluci _invazi_ prave kvuli faktu, ze zidovsky puvod mezi lidry revoluce drtive prevazoval. Zniceni katolickych komunit bylo take v zajmu protestantske vladnouci tridy, ktere katolici zacali politicky dychat na zada. Jak bylo receno, politicka moc je dana velikosti skupiny. Katolici nepouzivaji antikoncepci a tim padem maji (nebo mivali) velke rodiny. V polovine stoleti se katolicka mensina stala ve americkych mestech vetsinou. Demograficka vyhoda se brzy promitla do politicke roviny, coz vyvrcholilo zvolenim prvniho katolickeho prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1962, jenz byl nasledne zavrazden. Zajiste nahoda, ze? *) Nesdilim nadseni dr. Jonese z JFK. Jones tvrdi, ze JFK chtel ukoncit studenou valku, coz nebylo v zajmu urcitych skupin. O tom nic nevim. Zato vim, ze podle vlastnich slov je v prve rade American a pak teprve katolik. Navic za jeho vlady dostala americka diplomacie pokyn, aby hledala nahradu za vietnamskeho katolickeho prezidenta Diema. JFK zrejme hodil sveho vietnamskeho souverce pres palubu. Rozhodujici vliv ve vnitropolitickem boji nakonec ziskala skupina treti, tedy Zide, jimz se podarilo rozvratit katolickou identitu a neutralizovat protestantskou jako princip jednoty nejen bilych Americanu. Detailni rozbor motivace a jednani zidovske mensiny si nechame na jindy. Podle EMJ vidi Zide jednotnou majoritni skupinu jako hrozbu pro svou vlastni etnicko-nabozenskou existenci. Prostrednictvim ruznych intelektualnich skol 20. stoleti, jez zalozili a o nichz bude rec dale, se jim podarilo zmenit vetsinovou kulturu a primet v podstate cely zapadni svet uvazovat v jimi vytvorenych kategoriich jako beloch, cernoch, gay apod. Odtud take fenomen _bile viny_. Samozrejme to nebyl jediny proces, ktery privedl Ameriku do soucasne krize. Uvolneni mravu a sexualni revoluce byl dalsi zidovsky projekt, jehoz vysledkem je nizka porodnost po celem zapadnim svete, tedy vymirani bileho obyvatelstva. Cilem sexualni revoluce byla samozrejme politicka kontrola. Jednak skrze klesajici demografii, dale skrze vydirani politiku, kteri brime sexualniho osvobozeni vzali takrikajic na sebe a v neposledni rade diky tomu, ze cloveku, ktery je ve vleku svych vasni, atomizovanemu individualistovi, "osvobozenemu" od rodinnych, etnickych, nabozenskych vazeb a moralni reality samotne se snadneji vladne. *) Moralka je rozumovy princip. Kdo opusti svetlo rozumu, propadne temnote vasni a naopak. Pornografie nikdy nebyla soucasti svobody slova, jak se nas mnozi snazili presvedcit v sametovem revolucnim kvasu i potom, prave z tohoto duvodu. Co hovori primo k lidskym vasnim, nemuze byt soucasti svobodne debaty. Americky model byl exportovan do sirsiho sveta, v tuto chvili hlavne do Evropy, kde probiha utok na evropskou kulturu. Americke valky na Blizkem vychode a v Africe udelaly z mnoha lidi bezence, kteri prichazeji po tisicich do Evropy. To, k cemu doslo v padesatych letech ve Filadelfii, nyni probiha i na starem kontinente. EMJ uvadi priklad ze starovekeho Rima, kde existoval proces, jak integrovat jednotlive migranty: museli se naucit rec a rimske zpusoby. Prekrocil-li Got hranici, byl pak poslan do Male Asie, aby se naucil rimskym zpusobum a naopak. Ale jakmile prekrocil hranici cely gotsky kmen, Rim padl do 70 let. Takova je ve zkratce Jonesova teze. Nez se pustim do zidovske otazky, je potreba jeste upresnit, cim jeho teze neni. EMJ netvrdi, ze rasa neexistuje. Tvrdi pouze, ze neni zakladem identity. Neexistuje bily (cerny) jazyk a rasa cloveku nerekne, jak se ma chovat. Obsah pojmu beloch lze naplnit cimkoliv, ale nikoliv kymkoliv. Vetsinou ho urcuji mocni a vlivni. Zatimco v nabozenskem kontextu je zidovska identita jasna, je Zid v kontextu rasy beloch? Prinejmensim neni cernoch. Zatimco belosskou identitu mohou Zide hacknout a ovladat, u katolicke identity to tak snadne neni. Naopak, katolici maji staletimi vyzkouseny zpusob, jak se s zidovskou minoritou vyporadat a tim nemam na mysli pogromy nebo nasilne konverze. Jones take neni antisemita. Nechce nikoho posilat do plynu. Obycejne Zidy dokonce povazuje za obet, zivy stit (dle slov jednoho rabina), ktery jejich predaci zneuzivaji. Dynamika vztahu bohatych a chudych, oligarchu a obycejnych lidi, silnych a slabych hraje v jeho pohledu na historii vedle nabozenstvi rozhodujici ulohu. Amerika byla podle nej zalozena jako projekt lichvaru na ukor dluzniku a oligarchove diktuji vsem ostatnim, jake hodnoty maji vyznavat prostrednictvi ustavniho soudu. ## Kulturni marxismus a jine povidky Zidovske otazce venuje EMJ hodne prostoru, ale tou bych se rad zabyval jindy. Zde se omezim pouze na popis nekterych podvratnych myslenek vypustenych do sveta v prubehu 20. stoleti intelektualy zidovskeho puvodu. Karel Marx, Trockij a dalsi revolucionari se za Zidy nepovazovali, dokonce proti Zidum, tem bohatym a vlivnym bankovnim magnatum, bojovali. Presto jimi zalozena revolucni hnuti pritahoval velke mnozstvi zidovskeho elementu, jenz se brzy dostal do vudcich pozic. To je pripad ruske revoluce, jak bylo zmineno vyse, kde vetsina celnich osobnosti, vcetne vraha carske rodiny, byli Zide. V tuto chvili nas ale zajima deni ve Spojenych statech, kam se po Druhe svetove valce prestehovalo velke mnozstvi evropskych Zidu a s nimi i myslenkove smery, u jejichz zrodu stali zidovsti intelektualove. Prvni z nich je psychoanalyza Sigmunda Freuda, spise filozoficky nez vedecky smer v psychologii, protoze po mnoho desetileti neexistovaly studie, ktere by Freudova tvrzeni podporovaly. Velmi pravdepodobne fake science, ale predstavovala prvni krok k sexualnimu osvobozeni za ucelem politicke kontroly. *) Na prvni hodine psychologie v Brne nas prof. Adamec seznamil s tim, ze existuje tolik psychologickych smeru, kolik je smeru ve filozofii. Aniz bych chtel nejak snizovat jeji prakticka zjisteni, v teoreticke rovine je psychologie zmatek nad zmatek. V soucastnosti nepanuje shoda v tom, co vlastne clovek je, o povaze duse a zakladni strukture reality. Freud k tomuto zmatku prispel tim, ze pomohl prevratit tradicni chapani duse na hlavu. Freud ziska na vaze opet v sedesatych a sedmdesatych letech, ale prozatim zustanme v letech padesatych, kdy ruska zidovska emigrantka Ayn Rand se svym objektivismem bojovala proti altruismu, myslence ziti pro druhe. Cilem randovske filozofie je vlastni uspech a uspokojeni. Jde o pozidovstelou verzi amerikanismu, tedy americkeho protestantskeho snu o uspechu zalozenem na tvrde praci, ale bez rodineho zivota a nabozenstvi. Pomerne popularni filozofie mezi libertariany a studenty, co byli ci jsou znechuceni aktualni verzi liberalismu. V povalecne dobe se stal konzervativni katolicky biskup Fulton Sheen v Americe velkou celebritou. Mel dokonce vlastni televizni porad a mnoho lidi se diky nemu obratilo. Jak uz bylo receno, katolici tehdy byli na vzestupu a dokonce byl zvolen katolicky prezident. Katolicka cenzura drzela na uzde pornografii v Zidy ovladanem Hollywoodu. Nicmene velka bitva mezi katoliky a Zidy se odehravala na poli psychologie. Slo o to, kdo urci, co je duse. V sedesatych letech se dostal do mody Freud a jeho redefinice duse, kde vedomy zivot ridi impulzy z nevedomi. Tradicni katolicke chapani zalozene na Aristotelovi - duse jako jezdec na koni, rozum a vule ridi vasne, logos, ethos, pathos - bylo prevraceno. Sexualni revoluce byla v plnem proudu, hollywoodska cenzura zrusena, kolektivni dusevni nemoc propukla naplno. Freudovska terminologie se dostala do sociologickych smeru reprezentovanych tzv. Frankfurtskou skolou. Slo o skupinu zidovskych intelektualu, kterou rozpustil Hitler. Vydali se do zamori, kam opet privezli pouze filozofickou kostru nepodlozenou realnym vyzkumem. Pri konfrontaci s empirickym systemem na americkych univerzitach zjistili, ze potrebuji delat vyzkum. Protoze v jadru jejich levicove filozofie byl antisemitismus, dotazniky smerovaly ke zjisteni, jak tento fenomen vznika. Zjistili, ze lide pochazejici z dobrych rodinnych pomeru, jsou pevnejsi ve svem prevedceni, maji pozitivni vztah k nabozenstvi a vlasti, ochotnejsi uposlechnout autority atd. To vykladali jako potlacenou agresivitu, dusevni patologii vedouci k antisemitismu na zaklade projekce vlastni skryte touhy po moci na jinou skupinu, konkretne Zidy. Viz Adornova kniha _Autoritarska osobnost_. Antisemitismus jako znamka autoritarske osobnosti? A co dobre rodinne pomery v zidovskych rodinach? K jakym patologiim vedou? Jako veda to nedava smysl, jako etnopolitika vsak ano. Jde o utok na loajalitu normalnich lidi k rodine, vlasti a Bohu. Lide se musi naucit odmitat svou rodinu a vlast, nebot se tim udajne snizuje i jejich antisemitismus. Rozumej: zpretrhani vazeb na rodinu, predky, vlast a Boha, tedy radikalni individualismus, snizuje spolecenskou soudrznost goyim pod narodni nebo nabozenskou myslenkou, coz redukuje hrozbu pro zidovskou skupinu, pro kterou zadna podobna omezeni neplati. Jakekoliv negativni pocity, ktere clen majoritni skupiny chova k minorite, jsou patologie. Dusevni problem a zaroven moralni selhani. Majorita nema zadna prava, nebot zadna majorita neexistuje. V USA neni zadna bila majorita, je to jen konglomerat minorit - gayu, zen, Italu, nerdu atd. Majorita je kousek po kousku rozkladana. Existujici majorita je pouze majorita dosud nerozlozena na minority. Neexistujici majorita nemuze mit (moralni) pravo na svou zemi, kterou by obyvala a branila proti najezdnikum. Odtud take _proposition nation_ nebo jiz zmineny _white guilt_. Antropologie Franze Boase, razici nazor, ze rasa nehraje roli (vse je nurture, nature nic neznamena), se rychle sirila po americkych univerzitach. Jednou z pricin muze byt fakt, ze pristehovalci z Evropy dostavali mista na americkych skolach snadno. Byli to vetsinou Zide a jejich akademicke tituly nikdo moc nezkoumal, protoze Zide byli moralne cisti kvuli svemu utrpeni za valky. Mimochodem, jedna z Boasovych zacek, kulturni antropolozka Margaret Mead prisla s tezi, ze kdyz eliminujeme krestanska omezeni sexuality, zbavime se stresu, coz se snazila podeprit zavery z vyzkumu u nejakych domorodcu. Mead byla podvodnice a jeji vyzkumy debunkovany. Presto jeji reputace a vliv Boasovy skoly pretrvavaji Fenomen politicke korektnosti ma sve koreny prave zde. Myslim, ze je zrejme, odkud se bere soucasne silenstvi. Mozna to nejsou jedine zdroje dnesnich problemu, ale zcela jiste hrajou velkou roli. ## Par poznamek na zaver Narozdil do jinych myslitelu, kteri jdou tak rikajic platonskou cestou abstraktnich ideji, EMJ ma praktictejsi pristup. Jeho metoda spociva v tom zjistit, kdo, kdy a co zmenil a na zaklade ceho. Uvadi konkretni jmena jednotlivcu, organizaci, hnuti, jejich cile, myslenky a souvislosti, ktere dohromady tvori logicky pribeh. Mezi jeho temata patri nabozenstvi, politika, historie, spolecenske vedy, ale take estetika. Tento prehled jsem sestavil na zaklade poslechu rozhovoru s ruznymi lidmi, nebot EMJ ma, pres svuj pokrocily vek, energie na rozdavani a zda se, ze je velmi ochotny poskytovat rozhovory. Protoze je autorem velkeho mnozstvi knih, obavam se, ze se muj uz beztak dlouhy seznam cetby znatelne rozsiri. Vubec nevim, kdy to vsechno prectu... => https://culturewars.com/home/ [Culture Wars] => 2023-09-05-identita-nabozenstvi.html [Identita a nabozenstvi] => 2023-12-22-lesk-bida-pravicoveho-substacku.html [Lesk a bida pravicoveho Substacku]